Děti z Barrandova se brání

Deštivý zářijový večer. Ulice na barrandovském panelovém sídlišti vypadají jedna jako druhá. Všude pusto a prázdno. Na Trnkově náměstí do tmy svítí jen pivní výčep, jinak je všude tma. O kus dál je ale v nízkém domku mezi paneláky živo. Jako útočiště před venkovním nečasem tu slouží Misijní středisko, centrum zdejší mládeže. Venku je asfaltový plácek, uvnitř dlouhá chodba se spoustou dveří. Přes den se tu scházejí skauti, menší děti, sportovci i tanečníci, mše tu navštěvují mladí katolíci stejně jako evangelíci a k večeru někdy docházejí i o něco drsnější partičky. Jako dnes. Mládenci s módními sestřihy a v kožených bundách v herně okupují biliárové stoly, fotbálek, posedávají u nealkobaru. „Plno je tu každý večer,“ říká manažer klubu, třicátník Kuba. „Jinak se tu taky nikam chodit nedá,“ přisvědčuje Lucka (16) s náušnicí v nose.

Misijní středisko na Barrandově funguje 13 let, podle Kuby i ostatních sem chodí 50–60 dětí denně. Teď mají tyhle děti ale na práci ještě něco jiného než si hrát. „Sehnali jsme další podpisy,“ říká Luboš (15) s tváří rozrytou akné a hrdě pokládá na stůl archy papíru. Misijnímu středisku totiž vyprší nájemní smlouva a Rada městské části Prahy 5 chce tohle centrum zrušit. Rodiče a sami návštěvníci zorganizovali protestní petici a za pár dní nasbírali 1200 podpisů. Zachovat středisko chce pro své…