Svéráz ruské demokracie

Poslední vývoj v Rusku přináší jedno překvapení za druhým. Zhruba ve dvoutýdenních intervalech přichází vedení země s další novinkou, která má demonstrovat sílu ztracenou s pádem sovětské říše. V červenci to bylo odstoupení od smlouvy o konvenčních zbraních v Evropě, v srpnu prezident Vladimir Putin oznámil, že ruské jaderné bombardéry obnoví pravidelné hlídkování. Patroly, jichž jsme se stali svědky v uplynulých dnech, kdy se ruská letadla vydala do světa a vystartovaly proti nim americké i britské stíhačky, byly běžnou praxí v dobách studené války. A pak je tu nedávná triumfální ponorková expedice do vod severního pólu.

Podtrženo a sečteno, Rusko mění svou tvář. Kam směřuje, si zatím nikdo netroufá předpovědět. Jak vyznívá jeho současný charakter ve srovnání s totalitními režimy, především komunistickým Sovětským svazem nebo nacistickým Německem? Není to zbytečná otázka: Německo začátku třicátých let i Rusko na přelomu tisíciletí byly demokratické státy, zmítající se však v bídě a chaosu. Do toho přišel režim pevné ruky, který se snažil pozvednout ekonomiku a dát vnějšímu světu najevo sílu…

Tajné komando Gazpromu

Mnohé lze vyčíst z toho, co se děje uvnitř země. Těžební giganty Gazprom a Transněft se ozbrojují – zprávy o tom se objevily začátkem března, když se příslušný zákon dostal do Státní dumy. S iniciativou zřídit ozbrojenou ochranku dvou největších firem,…