Bush proti všem
George Bush se ocitl ve své irácké politice téměř sám. USA nejenom nestáhnou své vojáky, jak to žádá politická opozice, mnozí armádní experti a většina veřejnosti, ale jejich počet zvýší o 20 tisíc.
George Bush se ocitl ve své irácké politice téměř sám. USA nejenom nestáhnou své vojáky, jak to žádá politická opozice, mnozí armádní experti a většina veřejnosti, ale jejich počet zvýší o 20 tisíc. Prezident to oznámil ve středu večer v dlouho avizovaném televizním projevu.
S podobným rozhodnutím naposledy vyrukoval Richard Nixon, když se za války ve Vietnamu odhodlal rozšířit boje do Kambodže. Jenže Bush tak učinil dva měsíce poté, co národ jeho politiku potrestal v kongresových volbách.
Navíc všechny průzkumy ukazují, že se zvýšením vojenské přítomnosti v Iráku souhlasí sotva 20 % Američanů.
Odvaha jít proti mínění většiny tedy Bushovi nechybí – postavit se čelem kritikům a ukázat světu, že odpovědnosti za osud Iráku se nezříká. Ale výsledek je více než nejistý.
Vše na jednu kartu
Proč se vlastně prezident pasoval do role „kůlu v plotě“? Neměl vlastně příliš na výběr, i když někteří členové jeho týmu naznačují, že se posuzovaly i jiné varianty. Porážku v Iráku, kterou by rychlé stažení představovalo, si USA jako světová supervelmoc prostě nemohou dovolit. Ať se to komukoli líbí nebo nelíbí, Amerika teď za vývoj i budoucnost Iráku odpovídá a nemůže dopustit, aby se Irák rozpadl na tři znesvářené státy nebo se změnil v nové Somálsko, kde mají teroristé zcela volné pole působnosti.
Navíc kolaps irácké vlády premiéra Núrího Málikího, který by…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu