Hranice, která zmizí
Na Slovensku zní občas jako provokace i věta, jejímž obsahem není nic jiného než holý fakt.
Schengen bude pro Slovensko a Maďarsko těžkou zkouškou.
Na Slovensku zní občas jako provokace i věta, jejímž obsahem není nic jiného než holý fakt. Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány řekl nedávno v Bratislavě: „Přibližně za půl roku hranice mezi Slovenskou republikou a Maďarskou republikou zanikne.“ Měl na mysli vstup obou států do Schengenského prostoru od ledna příštího roku.
Slováci, na jejichž jižním území v sousedství s Maďarskem žije asi půlmilionová maďarská menšina, o vstupu do Schengenu dobře vědí. Ale těm, kteří považují dnešní hranici s Maďarskem za nejdůležitější čáru v dějinách Slovenska, protože v roce 1918 osvobodila Slováky od nadvlády Maďarů, může být hodně úzko. Zejména slovenským nacionalistům, které reprezentuje předseda SNS Ján Slota, jehož strana je dnes součástí vlády Roberta Fica.
Gyurcsány ke své větě o zániku hranic navíc řekl: „A protože jsou obě země součástí Evropské unie, bude se postupně zvyšovat význam místních samospráv. Přirozeným způsobem se budou prolínat politické a kulturní hranice.“ Na Slovensku není výbušnější téma než zdůrazňování významu samosprávy na jeho jižním území, protože se to chápe jako krycí pojem pro autonomii a hrozbu, že maďarská menšina se připojí k Maďarsku. Právě proto snad Gyurcsány dodal: „Jsem přesvědčen, že není žádný důvod k obavám.“
Jenže ty obavy na Slovensku jsou – a k jejich posílení přispěl svým výrokem Miklós Duray,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu