Novinky

Shiato: Malířské rozpravy Mnicha Okurky, přeložil Oldřich Král, Agite/Fra, 144 stran

Do překladu díla malíře Zhu Ruojie, mnišským jménem Kugua čili Hořká okurka (narozen 1641), se Oldřich Král pustil už v 70. letech minulého století, kdy pracoval v Národní galerii jako kurátor sbírky čínského umění. „Je to výsostný akt filozofického uchopení malířského díla jako znaku a výrazu štětcového gesta a tušové stopy, do nějž vstupuje svět i tvůrce v totalitě svého bytí. Ontologický smysl malířského díla nalezl v těchto Rozpravách krystalicky čisté vyjádření,“ píše Král dnes, kdy se k textu ze 17. století vrátil. V knize se zájemce dozví o tajemství malířského pohybu zápěstím, úctě k vnímavosti či prvotní jednotě.

Miloslav Moucha: Malá kniha, Dauphin, 176 stran

„V určitých situacích se zdá, že lajna na fotbalovém hřišti je důležitější než symbol kříže,“ poznamenal si kdysi Miloslav Moucha (1942), český malíř a grafik žijící od konce 60. let ve Francii. Do Malé knihy byly zahrnuty jeho autobiografické a deníkové črty včetně textu Životapříběh: „Odešel jsem z Čech ze strachu před perzekucí a nerad. Paříž mě spíše vyděsila, než okouzlila. Okouzlení přišlo až později a také mnohem později, když jsem měl možnost porovnat Paříž s jinými evropskými velkoměsty, jsem si uvědomil, že je Paříž jediná evropská metropole, staré moderní velkoměsto.“

Osm světel – židovské příběhy vypravuje Leo Pavlát, Argo, 226 stran

Proč mají Židé zvláštní kalendář? Jak Abrahám poznal Boha? Jak Mojžíš dostával Tóru? Jak si Lež hledala druha? Proč havran skáče? Jak rabi Löw stvořil golema? Jak se Fajvl hledal? Jak si Chelmští stavěli město? Zvídavá dítka i odrostlejší najdou odpovědi v knížce, v níž ředitel Židovského muzea v Praze převyprávěl více než sedmdesát klasických příběhů z židovského i chasidského prostředí.

Bouřky – příběh Karoliny Světlé a Jana Nerudy, Pistorius, 162 stran

Jí bylo dvaatřicet, on byl o čtyři roky mladší. Jako zkušenější žena se rozhodla rozjitřeného mladíka vytáhnout z finanční tísně, která hrozila vyústit vězením pro dlužníky. Léto roku 1862 věnovala Karolina Světlá akci, která měla Jana Nerudu dostat z problémů, do svého plánu zatáhla i svou mladší sestru Sofii Podlipskou a přítelkyni Marii Němečkovou, kterým v dopisech popisovala, jak to mezi ní a Nerudou jiskří. Jiskřičky nakonec přerostly v mocný plamen, ve kterém většina korespondence shořela, když se o vztahu dozvěděl Karolinin manžel Petr Mužák. Veškeré dochované listy obsahuje tato první úplná edice mapující pozoruhodnou letní aférku.

Gilles Lipovetsky: Třetí žena, přeložil Martin Pokorný, Prostor, 332 stran

Druhé české vydání čtyř esejů, ve kterých se francouzský filozof Gilles Lipovetsky (1944) před deseti lety zamýšlel nad proměnami ženství v druhé půli minulého století. Tématem mu byl mimo jiné fenomén růžové knihovny a ženského tisku vůbec, diktát módy s kultem štíhlosti, sex, práce, rodina a touha po moci.

Zmizelé Čechy – Prachatice, Paseka, 195 stran

Historický text doplněný rozsáhlou fotografickou dokumentací Prachatic v té podobě, v jaké je už nikdy neuvidíme.