V Rostocku o nás bez nás
Pro tuzemské antiglobalisty je ta situace příznačná: až na výjimky se nezúčastňují mezinárodních protestních akcí ani diskusních fór. Přesto to neznamená, že by na svou věc rezignovali.
Ani pozvání přátel na demonstrace do baltského letoviska Heiligendamm nezměnilo jeho plán zůstat v Praze a chodit do Kauflandu. Bývalý husitský farář Jiří Silný, jedna z ústředních postav pražských protestů při zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000, dal letos před poradou G8 v Německu přednost vyjednávání sdružení Ekumenická akademie o prodeji zboží „fair-trade“ v síti jednoho z českých hypermarketů. Pro tuzemské antiglobalisty je ta situace příznačná: až na výjimky se nezúčastňují mezinárodních protestních akcí ani diskusních fór. Přesto to neznamená, že by na svou věc rezignovali. Co tedy dělají a proč netouží po tom být v centru antiglobalizačního dění?
Jdeme nahoru
„Většina lidí tady řeší problémy jen úzce ve svém oboru. Ekologové se omezují na ochranu přírody, humanitární organizace zase na rozvojovou pomoc,“ vysvětluje českou situaci Petr Lebeda ze sdružení Glopolis, které se jako jedno z mála v zemi na plný úvazek zabývá analýzou fenoménu globalizace a jejími politickými souvislostmi. „Snaží se sehnat peníze třeba na školu v Bangladéši. Ale už se neptají, jestli tohle všechno třeba nepodkopává smlouva, kterou ta země podepíše se Světovou bankou, a místní kvůli ní přijdou o práci a děti do té školy nebudou moct posílat,“ pokračuje mladý muž v tričku s nápisem Česko proti chudobě, který přijel na schůzku v pizzerii v centru…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu