Za nezávislé Bělorusko

Týž den, kdy EU slavila své 50. výročí, policie v Minsku mlátila a zatýkala demonstranty s evropskými vlajkami. Lukašenkův pokus o flirt se Západem alespoň získal reálné obrysy.

Své vysvědčení si píše každý sám, říkávali kádrováci v normalizačním Československu. Nyní si vysvědčení napsal sám běloruský normalizátor. Myslel snad Lukašenko vážně svou zimní vstřícnost vůči Západu, vyslovenou pod tlakem ruské „plynové války“? Výsledek v Minsku teď viděla celá Evropa, i když běloruská opozice nabízela smír.

Do ohně přilévá olej symbolika výročí. Opozice si 25. března připomíná vyhlášení Běloruské lidové republiky (BLR, 1918). Na diktátora ale připomínka první nezávislosti působí jako na čerta kříž. Od roku 1995 Lukašenko tuto tradici vymýtil, zakázal používání její symboliky a zavedl svátek nový – sovětský Den nezávislosti 3. července (vstup Rudé armády do Minsku v roce 1944).

Letos, po konfliktu s imperiálním Ruskem, opozice učinila velkorysé gesto: slavme společně, ať svátek běží od 25. března do 3. července, ať se Bělorusové s bílo-červenými vlajkami BLR a EU v rukou spojí s Bělorusy, kteří preferují Lukašenka a vlajky zeleno-rudé. Tečku za tímto gestem však učinily policejní obušky.

Chcete klid? Raději vypadněte

Lukašenko vstřícnost odmítá. Demonstrace na Říjnovém náměstí, kde loni po prezidentských volbách vyrostlo stanové…