Král není nikdy mrtev. Ať žije král!

Jeremy Paxman

(1950) je jeden nejznámějších novinářů BBC, moderuje pořady televize už od roku 1989. Žije v Londýně. Napsal několik knih (Přátelé na vysokých postech, Rybaření a smysl života a jiné). V českém překladu mu vyšla kniha Angličané – Portrét národa.

Když v jedné z prvních scén filmu Královna leží Helen Mirrenová ráno v posteli a probudí ji její tradiční dudák, vidíme jen, jak téměř neznatelně pokrčí čelo. Už toto gesto je téměř přespříliš. Práce královny spočívá kromě jiného v tom, že neprojevuje city a udržuje si onen známý britský „understatement“.

Královna Alžběta patří do éry, ve které byly hlavními hodnotami povinnost, loajálnost, stoicismus a jednoduchá schopnost být trpělivý. Není divu, že je ve filmové verzi tak zmatená, když se v televizi ze svého milovaného útočiště ve Skotsku musí dívat, jak se před královským palácem v Londýně kupí hory květů. Smrt princezny Diany vyvolala nejtěžší krizi britské monarchie v poválečné éře. A přesto i v tomto nejhlubším bodě ukázaly průzkumy veřejného mínění, že čtyři z pěti občanů stále upřednostňují tuto instituci před jakoukoli jinou alternativou.

Pro republikány (tak jsem se i já hrdě označoval po většinu svého dospělého života) je tento fakt matoucí a rušivý. Monarchie je staromódní, nelogická a nedemokratická. Nehodí se do 21. století. Původ této instituce se ztrácí v mlhách…