Kovboj a pseudohumanisti
Chystá se do čela strany, jejímž krédem snad ještě je tolerance, pokora a soucit s poníženými. Tímto doporučením se ale určitě starosta Vsetína neřídil při akci, která mu vynesla obrovskou popularitu: rozhodl se razantně řešit „romskou problematiku“ ve svém městě.
Chystá se do čela strany, jejímž krédem snad ještě je tolerance, pokora a soucit s poníženými. Tímto doporučením se ale určitě starosta Vsetína neřídil při akci, která mu vynesla obrovskou popularitu: rozhodl se razantně řešit „romskou problematiku“ ve svém městě. Jenže Evropa má s takovým postupem špatnou zkušenost a ví se, že existují jiná řešení, jak pomoci Romům. Najít i u nás obce, které je úspěšně vyzkoušely, nebylo tak těžké. Na rozdíl od Vsetína ale o nich skoro nikdo neví.
„Když barák bourali, tleskal jsem a nesmírně se radoval,“ říká primář Karel Srovnalík a ukazuje z okna přízemní ordinace na obrovskou díru v zemi.
Řeč je o vsetínském pavlačovém domě, odkud starosta Jiří Čunek vystěhoval na kraj města do zbrusu nového sídliště Poschla dvě stovky Romů. Další stovku vysídlil na venkov. „Pavlačák a poliklinika od sebe byly jen pár metrů,“ vzpomíná lékař. „Bylo to šest let každodenního stresu a vyčerpání. Děti vám při náročném vyšetření lezly okny do ordinace, házely kameny. Nikdo tu nemohl zaparkovat, aby mu nevykradli auto, Romové žebrali, obtěžovali pacienty, kolemjdoucí mohl dostat z okna dávku z nočníku nebo mu někdo vysypal koš na hlavu. Byl to záběr pro nervy. Denně sem jezdila policie, hasiči, byl tu nepřetržitý neklid.“
Pavlačák už je zbořený pár týdnů, ale v nemocnici je pořád živým tématem. Sestřička žaluje: …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu