Odvolání, které otřáslo spravedlností
Nejvyšší soud pracuje dál, ale jen samospádem. Za zavřenými dveřmi kanceláří se dva tábory tiše přou o budoucnost. Nejen svou vlastní, ale celé české justice.
Nejvyšší soud pracuje dál, ale jen samospádem. Za zavřenými dveřmi kanceláří se dva tábory tiše přou o budoucnost. Nejen svou vlastní, ale celé české justice.
Všech šedesát soudců Nejvyššího soudu v Brně se shodne v jednom: prezidentským odvoláním jejich šéfky Ivy Brožové tady moc výkonná neoprávněně zasáhla do moci soudní. Hlava státu má totiž podle zákona právo jmenovat, ale už nikoli dávat palec dolů. Ale jinak se už brněnský tým neshodne ani na tom, kdo ho teď vlastně řídí. Podle jedněch je to dál Iva Brožová, protože ji prezident odvolal bez zákonných podkladů. Podle jiných je to dosavadní zástupce Pavel Kučera, protože prezidentovo odvolání je platné. Ale vlastně ještě jedna shoda tu vládne: tahle věc se stane důležitým precedentem a ovlivní další život české společnosti.
Charisma podmínkou
Vysvětlovat něco veřejnosti se ale členům Nejvyššího soudu nechce, trvá dva dny, než tisková mluvčí Marika Komoňová najde k hovoru s tiskem jednoho z třiadvaceti soudců, kteří podepsali petici pro odchod předsedkyně Brožové. „Měl by tam být někdo schopnější,“ říká čtyřicátník Petr Vojtek o své šéfce. „Nicméně způsob odvolání byl nešťastný a vyvolal pochybnosti, zda je takový postup vůbec možný. Ještě nikdy to tu nebylo.“ Proto si ostatně předsedkyně Brožová vynutila na Ústavním soudu předběžné opatření, které její odvolání pozastavilo. Petičníci sice chtějí, aby Brožová „v zájmu justice“ stáhla své…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu