Ze všech deseti nováčků EU se poslední dobou nejvíce zviditelnil Kypr. Nejde o Afroditin ostrov jako takový, ale o Turecko a jeho evropské ambice. Uzná Ankara Kyperskou republiku se sídlem v Nikósii? Nebo si zavře dveře do Unie? Pro Brusel bylo letošní září v tomto smyslu přímo hektické. Do dramatu kolem Kypru aktivně a pro mnohé nečekaně zasáhla i Česká republika.
Ankara: Kypr neuznáme
Přestože celý spor byl formálně završen ve středu 21. září kompromisem, jeho bezprostřední příčina se objevila už v červenci. EU dala Ankaře v prosinci 2004 dvě podmínky, které musí být splněny před zahájením přístupových rozhovorů. První podmínku splnila Ankara v červnu, když vstoupilo v platnost šest legislativních opatření k posílení právního státu a dodržování lidských práv. Druhou podmínku splnila na poslední chvíli – 29. července před začátkem srpnových europrázdnin – podpisem dodatkového protokolu k asociační dohodě z roku 1963. Ten rozšiřuje platnost celní unie na nováčky včetně Kyperské republiky.
Jenže aby Turecko zdůraznilo svůj postoj k „řeckokyperské administrativě“, přišlo současně s jednostrannou deklarací, kterou považuje za nedílnou součást svého podpisu pod dodatkový protokol. Zde jasně prohlašuje, že svým podpisem Kyperskou republiku v žádném případě neuznává. A hlavně – Turecko nadále nevpouští do svých přístavů a letišť kyperské lodě a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu