Obrana zkažené mládeže

Podobné úvahy se objevovaly už dřív, ale od letošního jara se slévají v zřetelný trend: čím dál víc se mluví a píše o polistopadové mládeži jako o generaci sobců. Kdo měl nějaké iluze, že generace vyrostlá ve svobodných poměrech bude lepší než předešlé, má prý na ně zapomenout. Češi a Češky od 15 do 30 let jsou individualisti, o společnost se nestarají, nemají smysl pro solidaritu, a tak odmítají mít děti a chtějí si hlavně užívat. Naposledy - a dosud nejostřeji - to píše sociolog Petr Sak v čerstvé souhrnné studii Mládež na křižovatce, kterou minulou středu nadšeně přivítal v hlavním článku Práva jeho známější kolega Jan Keller.

Jsou to příkrá slova. A také nepřesná, nespravedlivá a hloupá. Už dlouho tady nebylo tolik mladých idealistů jako teď. A pokud jsou méně náchylní ke stádnímu pudu než jejich rodiče, může to být jedině dobře.

Případ angažovaného vědce

Dříve než na mládež je nutné se podívat na výzkumníky. „Nejde o to, že mladí stojí o úspěch. Zátopek byl také úspěšný. Ale nebyl špatným příkladem, protože za jeho medailemi něco bylo. Dnes ale mladí lidé vidí úspěch Koženého a jemu podobných,“ říká v Právu Petr Sak. Výrok neukazuje nic o tom, jak vidí svět dnešní mládež, zato pěkně ilustruje, jak se na mládež a na svět dívá Sak. Možná pro sociologa (ročník 1945) opravdu Zátopek znamená jen medaile, a nikoli už zbabělé veřejné vystupování po ruské okupaci. Ale…