Nová genocida na obzoru
Aniž kterýkoli z mocných států v Africe nebo vůbec ve světě nějak výrazně zvedl hlas, zuří v Súdánu etnická čistka, které padlo od února minulého roku za oběť přes deset tisíc lidí. Milion dalších uteklo z domovů, a kolik z nich si po zbytek života ponese trauma, protože byli mučeni, znásilněni nebo museli přihlížet týrání svých blízkých a pálení svých skrovných zásob potravin, nikdo zatím neodhadne. V západosúdánské provincii Dárfúr by podle humanitární organizace USAID mohlo letos hladem zemřít až 350 tisíc osob.
Aniž kterýkoli z mocných států v Africe nebo vůbec ve světě nějak výrazně zvedl hlas, zuří v Súdánu etnická čistka, které padlo od února minulého roku za oběť přes deset tisíc lidí. Milion dalších uteklo z domovů, a kolik z nich si po zbytek života ponese trauma, protože byli mučeni, znásilněni nebo museli přihlížet týrání svých blízkých a pálení svých skrovných zásob potravin, nikdo zatím neodhadne. V západosúdánské provincii Dárfúr by podle humanitární organizace USAID mohlo letos hladem zemřít až 350 tisíc osob. Tragédie této zaostalé vyprahlé oblasti, v níž arabské milice sponzorované centrální vládou v Chartúmu vyhlazují muslimské černošské kmeny, opět ukázala, jak nezbývá než pochybovat o zaklínadlech moderní politiky, že se nic podobného jako třeba Rwanda v roce 1994 už nesmí opakovat. Jak je vidět – smí. Nebo lépe řečeno může, navíc dost snadno. 21. století trvá teprve pár let a už stojí tváří v tvář své první genocidě.
Konečné řešení
Srovnání s Rwandou je nasnadě, při popisování rozvráceného Dárfúru je v minulých týdnech použil kdekterý novinář nebo humanitární pracovník, jemuž se podařilo tam dostat. Rozdílné jsou sice zatím počty obětí, ve Rwandě přišlo o život během deseti týdnů až 800 tisíc osob. V obou případech je ale krveprolití působeno systematicky, s cílem jednu skupinu obyvatel prostě vyhladit: v Dárfúru konkrétně příslušníky pasteveckých černošských…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu