0:00
0:00
Civilizace9. 3. 20037 minut

Dobře utajená pandemie

Astronaut
Fotografie: Prvním antimalarikem v dějinách se stal chinin. Britové si jeho odporně hořké rotzoky vylepšovali ginem a dali tak vzniknout oblíbenému ginu s tonikem. Foto Profimedia/Hulton archive Autor: Respekt

Třetí nejrozšířenější nakažlivou chorobou světa se většina Středoevropanů zabývala naposledy v průběhu dětské dobrodružné četby, když ošlehaní hrdinové umírali v malarických záchvatech. Kromě role literární rekvizity je však malárie také nemocí, jež každoročně napadne 300 milionů lidí. Pro 1–3 miliony z nich se pak stane fatální. Naprostá většina mrtvých jsou děti mladší pěti let. Co do počtu obětí lze tedy malárii srovnat s každodenně reprízovaným zničením newyorských dvojčat.

↓ INZERCE

Nekonečný příběh

Ještě v polovině minulého století byla malárie rozšířena i v jižních oblastech USA a Evropy, včetně jihu Moravy. Odtud byla poměrně snadno vytlačena díky zlepšenému zdravotnictví po druhé světové válce.

V optimistických 50. a 60. letech vyhlásila Světová zdravotnická organizace tažení proti malárii. Její strategie zahrnovala i útok na komáří přenašeče za širokého nasazení tehdy nového insekticidu DDT. Malárie sice zpočátku ustupovala, nicméně postupně se celá operace změnila na zákopovou válku, v níž se donekonečna střídaly drobné úspěchy a ztráty. Bez očkovací látky, jež by spolehlivě chránila miliardu lidí žijících v zamořených oblastech, se naděje na úplné vítězství rozplynula. Jak se zdravotnictví postkoloniálních zemí pozvolna propadalo do chaosu, přestávaly fungovat i programy na dílčí kontrolu malárie. Parazité se současně stávali stále odolnějšími k nejpoužívanějšímu…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články