Navždy s Rakouskem

K Rakousku mají Češi zvláštní vztah plný rozporných, neujasněných a často i potlačovaných emocí. Jako by si ani nechtěli připomínat, co všechno v něm během staletí společné historie s dalšími národy prožili. Zavrhováním společné minulosti bychom se ochudili. Navíc se v ní Češi možná necítili tak ponižováni, jak si dnes představují podle politicky účelových výkladů, které se dostaly také do školních učebnic.

Jaké vlastně bylo podunajské soustátí, kde vedle sebe žili Češi s Němci? Bible praví, že stromy poznáme podle plodů. Československou první republiku pokládá za hořký plod jen málokdo, a co se týče meziválečného Rakouska, dospěla jeho kultura k výšinám vpravdě oslnivým. Následovalo období totalitních režimů, které pokřivilo vztah k vlastním i vzájemným dějinám, dnes je otevřena další kapitola.

Společný prostor

Z čeho pramení ona zdrženlivost – z nedůvěry, ostychu, uraženosti, výčitek? Přetrvává v Češích vzpomínka na bohorovnou aroganci panské Vídně? Nebo máme trochu špatné svědomí? Možná se jen nedovedeme vyrovnat se zakořeněným komplexem méněcennosti, který nám brání ocenit šarm a eleganci valčíků nad Dunajem. Jednoznačná odpověď neexistuje, tu mnohoznačnější nám mohou přiblížit více než sedmisetstránkové Dějiny Rakouska sepsané šesti současnými českými historiky.

Je příznačné, že v ediční řadě Dějiny států, kterou vydává Nakladatelství Lidové noviny už řadu let, vychází svazek o Rakousku…