Moje tři zvířata

Za uplynulá tři desetiletí se stala produkce a pašování narkotik hlavní třecí plochou už tak komplikovaného sousedství mezi USA a zeměmi Latinské Ameriky. Drogy a boj proti nim vyvolaly v tomto regionu, jednom z největších světových producentů kokainu a heroinu, nejrůznější nešvary: korupci, militarizaci a porušování lidských práv. Pašování narkotik ale zároveň představuje důležitou součást místních ekonomik a sociálních struktur. Celý problém je tudíž v těchto producentských zemích nahlížen z poněkud odlišného úhlu, než jak ho vidí v cílové destinaci, Spojených státech. Stranou oficiálních komuniké a mimo pozornost světových médií zapouští v této oblasti kořeny nová „narkokultura“ s vlastními hrdiny a mučedníky, svébytným životním stylem i mocenskými strukturami. Tato vznikající subkultura se řídí vlastní etikou a svérázným pohledem na svět, těžko pochopitelným pro lidi na opačné straně drogové rovnice. Právě tato prohlubující se kulturní a ideová propast je ale jednou z příčin malé úspěšnosti americké války proti drogám.

Alternativní mocenské struktury

Ať už se jedná o rozsáhlé oblasti severozápadu Mexika nebo příměstské čtvrti kolumbijských měst Medellín a Cali, nositele narkokultury bychom marně hledali v horních patrech přísně sledované kastovní hierarchie latinskoamerických společností. Tito lidé málokdy zdědili ranč, peníze nebo teplé místečko pod penzí, jak je tomu zvykem mezi „lepšími lidmi“. Životní odysea narcos odráží touhu prorazit…