Kudy na krev

Firma navrhne zadání pro veřejnou soutěž. O pár měsíců později se sama téže soutěže zúčastní. Soutěž navíc není otevřená, zadavatel vyzve jen vybrané konkurenty. Někteří z nich nemají s podobnou zakázkou žádné zkušenosti, a dokonce jsou výzvou překvapeni. Jak asi soutěž dopadne? Odpověď přinese toto pondělí. Komise na ministerstvu zdravotnictví rozhodne, kdo bude od příštího roku provozovat Národní registr transfúzní služby (Transnet). Pokud pětimilionovou zakázku nedostane brněnská firma Amis (vlastněná pražskou ICZ), bude to překvapení.

Vypečené studie

Zdaleka přitom nejde jen o zmíněných pět milionů. Rezort zdravotnictví dostal na letošek více než sto milionů korun na zdravotnické informační systémy. Přišel totiž s plánem, že dnešní registry (vedle už zmíněného transfúzního například onkologický, registr dárců kostní dřeně, diabetologický či kardiochirurgický) propojí a vybaví je modernější technologií. Uvažuje se také o tom, že do jednotné sítě by vstoupily i zdravotní pojišťovny a sociální úřady. Myšlenka sbírat data jen jednou a využít je pro všechny účely zní rozumně. Problém je v něčem jiném. Ministerstvo totiž odmítá sdělit, za co zmíněných sto milionů korun vlastně utratilo a kterým firmám zakázky zadalo. Okolnosti soutěže o Transnet důvěru zrovna nevzbuzují. Transfúzní registr je věc stará desítky let. Nejsou v něm zdaleka všichni dárci krve, ale jen ti, kdo mají vzácné kombinace krevních znaků. "Člověk si může proti znakům, které sám…