Co všechno člověk potřebuje ke spokojenosti? Podle některých hodně věcí, podle jiných naopak jen málo.Ti druzí jsou v menšině, ale jejich počet pomalu roste. Dokonce natolik, že si toho všimli sociologové a dali jejich životnímu stylu jméno: dobrovolná skromnost. Jsou skromně žijící lidé spokojení? A jak vlastně taková skromnost uprostřed blahobytné Evropy vypadá?
Možná se to vrátí
Světla, rozpitá hustou mlhou, olizují blátivou cestu. Pak stará škodovka zastaví u rozlehlého statku s malými okny a vousatý muž v pohorkách vyndá z kufru batoh plný knih. Dřevěnými vraty projde na travnatý dvůr, kolem nohou se mu motají tři vypasené kočky, ze dveří chléva vychází mladá žena v barevném svetru. Nakladatel Ivo Stehlík se vrátil domů z obchodních cest a za chvíli už se svou ženou Jitkou probírá domácí záležitosti u dřevěného stolu v rohu velké místnosti. „Kdybych nemusel, nedělal bych to,“ vrací se Ivo Stehlík (37) ke svému cestování starým autem křížem krážem republikou. „Ale před rokem jsem začal dělat to,co jsem vždycky dělat chtěl - vydávat knihy. Protože jsem chtěl mít kontrolu nad jejich prodejem, nesvěřil jsem distribuci žádné větší firmě.A tak jsem se stal před pár týdny čerstvým vlastníkem auta. Je to děs,po šestnácti letech jezdit, zvlášť když musím zajíždět do centra velkých měst. Nic příjemného.“ Své tituly Ivo Stehlík pečlivě vybírá. Kromě Dřevorubeckých pohádek, které sám napsal, nabízí třeba knihu o řezbářství a nedávno se v jeho nabídce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
