0:00
0:00
Civilizace23. 10. 199510 minut

Policista a samaritán

Charta Organizace spojených národů, od jejíž ratifikace uplyne 24. října padesát let, byla mrtvou literou již tři roky po svém přijetí.

Astronaut

Charta Organizace spojených národů, od jejíž ratifikace uplyne 24. října padesát let, byla mrtvou literou již tři roky po svém přijetí. Přesto s několika kosmetickými úpravami platí dodnes a OSN se stala jedinou téměř globální organizací - jejím členem není jen Švýcarsko, Vatikán a Tchaj-wan. Jak je možné, že text, na kterém se dohodli zástupci USA, SSSR, Británie, Francie a Číny rok před koncem druhé světové války, přežil téměř beze změn krátké období poválečné spolupráce, studenou válku, dekolonizaci, během níž se zdvojnásobil počet nezávislých států, i zhroucení komunismu?Když prezident Roosevelt v roce 1944 před Američany, tradičně nedůvěřivými k angažovanosti své vlasti ve světě, odůvodňoval založení mezinárodní organizace, jež by měla vynucovat mír, použil policejní metafory: „Policista by nebyl příliš efektivní, kdyby poté, co byl svědkem toho, jak se do domu vloupal zločinec, musel odejít na městskou radnici a svolat schůzi k vydání zatykače, na jehož základě by teprve bylo možno zločince zatknout.“ V prvním odstavci první kapitoly Charty OSN se cíle definují jasně: organizace má „udržovat mezinárodní mír a bezpečnost a za tím účelem konat účinná kolektivní opatření, aby se předešlo a odstranilo ohrožení míru a byly potlačeny útočné činy nebo jiná porušení míru“. Jedním z velkých paradoxů OSN je, že za padesát let své existence nikdy jako takto definovaný systém kolektivní bezpečnosti nefungovala.

Uniforma Armády spásy

↓ INZERCE

Již na ustavujícím…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články