Bude nás málo a budeme stárnout

V roce 1994 došlo v českých zemích k jevu, s kterým demografové nepočítali ani v nejodvážnějších představách: poprvé od konce I. světové války tu byl zaznamenán nižší počet narozených (106 tisíc dětí) než zemřelých (116 tisíc osob). Podobný vývoj nebyl prozatím očekáván jednak z toho důvodu, že významně poklesla úmrtnost, jednak proto, že početně silné ročníky dívek, narozených v první polovině 70. let, vstoupily do věku, kdy u nás ženy tradičně mívaly nejvíc dětí.

Vývoj a jeho analogie

Pohled do statistik říká, že v rozmezí let 1990–94 došlo k bezprecedentnímu poklesu hodnoty tzv. ukazatele úhrnné plodnosti, který vyjadřuje průměrný počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu za celé její reprodukční období (15–49 let). Zatímco v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 1,89, o čtyři roky později klesl až na hodnotu 1,44. Přitom jen poslední zaznamenaný roční pokles z 1,67 v roce 1993 na odhadovaných 1,44 v roce 1994 nás stál zhruba 17 tisíc nenarozených dětí.Tento vážný jev je v prvé řadě důsledkem zlomu, který nastal v chování generací žen vstupujících do věkové skupiny 20–24 let, jež u nás dosud představovala vrcholné reprodukční období. Mladé ženy začaly hromadně odkládat narození dítěte na pozdější dobu, přičemž tento odklad logicky nemohl být kompenzován ženami ve vyšších věkových skupinách, které se chovaly v souladu s předchozím reprodukčním modelem, jinak řečeno: děti se jim už narodily. Podle odborníků tkví hlavní důvod zlomu v…