0:00
0:00
Zahraničí7. 8. 19954 minuty

Ve volené monarchii

Poslední červencový den přijali poslanci obou francouzských sněmoven na společné schůzi na zámku ve Versailles ústavní zákon, který mění vztahy mezi základními složkami moci.

Astronaut

Poslední červencový den přijali poslanci obou francouzských sněmoven na společné schůzi na zámku ve Versailles ústavní zákon, který mění vztahy mezi základními složkami moci. Revize ústavy nepatří ve Francii k ničemu neobvyklému - ústava V. republiky, kterou prosadil Charles de Gaulle v roce 1958, byla od té doby novelizována osmkrát, z toho čtyřikrát za poslední tři roky. Přesto samotná vláda označila nynější reformu za nejvýznamnější od roku 1962, kdy byla zavedena přímá volba prezidenta. O co vlastně jde?

Silnější prezident i parlament

↓ INZERCE

Francouzský politický systém bývá někdy s trochou nadsázky označován za volenou monarchii. Prezident disponuje pravomocemi, které jsou v parlamentních demokraciích nevídané: může jednou do roka bez jakéhokoliv důvodu rozpustit Národní shromáždění a vypsat volby, má svrchovaný dohled nad zahraniční politikou a obranou, předsedá ministerské radě, v době ohrožení má mimořádné pravomoci, které z něj činí v podstatě diktátora, a vypisuje referendum. A právě v otázce referenda byla schválena změna, která ve svých důsledcích moc prezidenta ještě zvětšuje.Do přijetí novely mohl totiž prezident vyhlašovat referendum pouze k otázkám, jež se týkají organizace veřejné moci a zmocnění ratifikovat smlouvy. Tímto úzkým vymezením se referendum stalo v podstatě sváteční záležitostí - od roku 1958 bylo použito jen desetkrát. Nynější reforma však dává prezidentovi možnost vyhlásit referendum i k otázkám, které se týkají ekonomické…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články