Hamburger & džíny & demokracie

McDonald je ikona kapitalistické modernosti, tak jako videopůjčovny, videogames nebo jogging s walkmanem u pasu. Česká společnost, formovaná obrozeneckou lidovostí a hlubokou nedůvěrou k velkoměstu, k nepřátelské metropoli, kde peníze všechno pošpiní, kde vše skončí sebevraždou, alkoholismem nebo ztrátou víry, vnímá tyto velechrámy nadnárodního kapitálu jako něco, co nás kolonizuje a ohrožuje. Tak například v příloze Lidových novin (20.11.) nás Hana Rambousková v úvaze nad knihou amerického sociologa Ritzera "The McDonaldization of Society" varuje před nebezpečím, které představuje "mcdonaldizace všech sfér společnosti". Najdeme tu všechny klasické motivy protikapitalistické a protimoderní rétoriky: svět se uniformizuje, vše je v něm předpřipraveno a obíhá jako zboží ve standardizované síti nákupních středisek, sídlišť a hotelů, ze světa mizejí překvapení, lidský faktor je omezen na minimum, lidé se tu stávají roboty "bez tvůrčího přístupu", kvantita vytlačuje kvalitu a celý tento proces racionalizace je iracionální. "Naštěstí" - připomíná autorka - "je dost těch, kteří se snaží vnuknout mcdonaldizované společnosti lidský rozměr, kteří protestují a hledají alternativní cestu životem". Tato rétorika je charakteristická pro zvláštní nostalgickou ideologii romantického původu, která popisuje mcdonaldizaci jako proces, který jen ničí a rozkládá životní styly, sám však stylotvorný není. Chci se tu naopak zastat…