Čtvrt století po Apollu

Čtvrt století po Apollu

Ve Spojených státech se chystají oslavit 25. výročí prvního přistání lidí na Měsíci. Před pěti lety se tenhle ceremoniál nesl v optimistickém duchu, letos bude nálada méně nadšená. Zatímco tehdy prezident G. Bush ohlásil úmysl USA vylodit k 50. výročí této události posádku na Marsu, jeho nástupce B. Clinton odložil tento úmysl na neurčito.

Sebejistota a prestiž

Podnět k zahájení projektu Apollo, jehož cílem bylo vysazení lidí na Měsíci, nedaly požadavky vědců, nýbrž politiků. Po tom, co Sověti uštědřili Američanům dva políčky první družicí a prvním člověkem ve vesmíru, rozhodl se prezident John Kennedy, že je musí Moskvě vrátit - bez ohledu na náklady. Začínalo jít o prestiž USA ve světě a o důvěru amerických občanů ve své schopnosti i ve své státní zřízení. Sovětský vůdce Nikita Chruščov totiž prohlásil, že „pohonnou hmotou“ jejich silných a dokonalých raket je socialismus. Úspěchy ve vesmíru podněcovaly Chruščovovo megalomanství k tomu, že vytyčil pro SSSR cíl nejen hospodářsky dohonit, ale i předhonit USA. Přitom raději před domácím a zahraničním publikem utajoval mnohé havárie raket.Kdyby se Bílý dům řídil požadavky odborníků, pak by musel vyslyšet jejich volání, že nejdřív je nutno zvládnout prostor okolo Země - především vytvořením série družic pro potřeby národního hospodářství a vědy i stavbou stálé orbitální stanice - a teprve potom uvažovat o skoku někam dál. Naštěstí politicky prozíravý Kennedy myslel v jiných…