Tři uzly na kupónové privatizaci

Kritici kupónové privatizace se dnes často zabývají nepodstatnými detaily a unikají jim věci zásadní. Chtěli bychom se proto soustředit na tři klíčové body, které budou pro průběh celého experimentu rozhodující a které podle našeho názoru nejsou uspokojivě dořešeny. Jde o posuzování a schvalování podnikových privatizačních projektů (tzv. nabídková strana), o přesné seřazení kroků při tvorbě rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou a konečně o legální pravidla činnosti investičních fondů.

Snad všichni cítíme, že největším problémem ve všech třech zmíněných oblastech je nedostatečná jasnost ve strategii a nedostatečné vymezení pravidel postupu. Vláda má navíc tendenci reagovat na nepředvídané problémy změnou pravidel v průběhu hry. Pevné a srozumitelné formy jsou přitom elementárním předpokladem hladkého průběhu kupónové privatizace. Míra nejistoty a rizika je v naší situaci obrovská a je nutno udělat vše pro jejich minimalizaci. Více než polovina dospělé populace se již zaregistrovala. Bylo by velmi špatné tuto důvěru zklamat nedůslednostmi a mezerami v případě celého projektu.

Tisíce konkurenčních projektů

Na straně nabídky došlo téměř nepostřehnutelně ke změně charakteru velké privatizace. Původně se počítalo s velmi rychlým masovým rozdělením státního majetku pomocí kupónů a s tím, že větší část úkolu reorganizace podniků a vytváření strategií jejich efektivního rozvoje bude splněna až po změně formy vlastnictví. Proto se počítalo, že…