Keltská devoluce

Když Belgie přestala být pro Československo ideálním modelem národního soužití, možná by stálo za to si podrobněji povšimnout, jak si svou národní odlišnost řeší politicky a ekonomicky Skotové, aniž by přitom v sebemenší míře narušovali celistvost a jednotu Spojeného království, aniž by vůči Angličanům vzbuzovali národnostní nevraživost a aniž by vůči nim měli mindrák.

Skotská národní strana, která má v řadě skotských volebních obvodů dost hlasů na to, aby byla zastoupena v londýnském parlamentu, neměla nikdy fašizující tendence a dokonce ani vážné tendence separatistické. Tu a tam si sice nesměle pohrává s ideou nezávislého Skotska v rámci Evropy, ale v praxi provádí spolu s ostatními skotskými institucemi politiku, které se říká „devolution“ - což se dá asi nejlépe přeložit jako postupná decentralizace. Neznamená to ani federalizaci, ani konfederalizaci, ani smlouvu dvou rovnoprávných států v rámci jednoho království.

Skotové totiž rovnoprávnost odedávna mají, především proto, že o ní nikdy nepochybovali a nikdy o ní s Angličany nedebatovali. Pokládají ji za samozřejmou, takže o ní nikdy nepochybovali ani Angličané. Skotský akcent byl vždy pokládán za přijatelný i v těch nejsnobštějších anglických kruzích. V některých skotských vesnicích sice ještě přežívá původní keltský jazyk, ale snahy o jeho oživení se omezují jen na folklór a na to, aby si další generace Skotů mohly přihnout s přípitkem slantcha (vyslov: slónče) místo anglického cheers.Nejhorší,…