Celní unie a její úskalí

Celní unie a její úskalí

Budou mezi Českou a Slovenskou republikou celnice?

V minulých číslech Respektu jsme se několikrát zabývali budoucností československé měny po rozpadu společného státu, možností vytvoření platební unie, stanovením výchozího kursu mezi samostatnými měnami apod. Tento článek se týká pohybu zboží. ODS a HZDS se zatím dohodly, že minimálním základem úspěšné spolupráce mezi oběma republikami by mělo být vytvoření celní unie. Opět se tedy vyplatí utřídit si pojmy, ozřejmit podmínky a předpoklady takového spolku a také podívat se, kde ve světě celní unie fu ngují.

Kvóty, daně a cla

Na hranicích mezi samostatnými státy sledují celníci tři zásadní věci. Pokud mezi dvěma státy existují limity (kvóty) na dovoz určitého zboží, kontrolují, zda jsou dodržovány. Kromě toho vybírají cla, a také daň z přidané hodnoty, existuje- li. První možnou dohodou, která by vytvořila rámec pro pohyb zboží mezi Českou a Slovenskou republikou, je tzv. zóna volného obchodu. Tu tvoří státy, které se vůči sobě rozhodly zrušit všechna tzv. netarifní opatření. Jde především o nejrůznější kvóty, limity a kontingenty, vývozní a dovozní licence a podobně. Partnerské státy mají své vlastní měny, které ovšem musí být plně konvertibilní. Nejsou tedy uplatněny žádné administrativní překážky pro pohyb zboží, ale existuje celní a daňová hranice a př i jejím přechodu musí obchodník normálně zaplatit clo a daň.Celní unie - podobně jako zóna volného obchodu - …