Úroda nebo nadělení?
Když se zažlutila pole kolem chalupy, kterou máme pronajatou na Miličínsku, řekl jsem si: krása.
Když se zažlutila pole kolem chalupy, kterou máme pronajatou na Miličínsku, řekl jsem si: krása. Když jsem viděl samou žlutou při několikahodinové cestě vlakem po Čechách, zavrtal ve mně červík skepse. V Mladé frontě dnes jsme se z úst náměstka ministra hospodářství Miroslava Adamce dozvěděli, že řepky olejné je letos moc, takže jí bude přebývat 140.000 tun. V článku se uvažuje, co s přebytky zemědělských produktů, když je od nás západ nechce a východ na ně nemá. Uvažuje se, že nejspíš bude stát dotovat vývozy. Odhad byl správný.
Předlistopadová reakce tisku by byla jiná. Takzvaně odvážně a zaručeně bezvýsledně by se hledal viník nahoře, kde to špatně naplánovali. V centralizovaném světě kvót a směrných čísel nebylo nikdy housek ani studentů tolik, kolik bylo zrovna potřeba, ale kolik přikázalo centrum. Výsledek známe: až na malé výjimky všeho bylo střídavě málo nebo moc.
Přebytek řepky olejné je republikový ne-li federální problém pouze v tom smyslu, že se týká většiny našeho území. Z hlediska řízení, nebo lépe řečeno podnikání, je to však dnes již lokální problém. Jestliže u nás na Miličínsku si obzvlášť drbou hlavu, protože vzhledem k pověstným zimám na České Sibiři sklidí jako poslední a nezájem o úrodu mají zaručen, pak závěr z této každoroční zkušenosti mohli a měli učinit sami a včas.
Každý zemědělský producent musí ale dnes sám za sebe myslet republikově nebo dokonce federálně v tom smyslu, že bude mít v hlavě republikovou nebo federální mapu. U…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu