Bourání státu

Roztržení Československa a slovenská samostatnost jsou na pořadu dne. Místo věcné diskuse jim bohužel vévodí rozdmýchané vášně, zaslepenost, emoce, polopravdy a nedodržené sliby. Zkusme se nezaujatě podívat, jaký dopad by mělo případné rozdělení státu na životně důležité sféry jeho fungování. Náš příspěvek už asi nebude moci být argumentem pro klidné uvažování, podívat se do zrcadla eventuálních následků však může být rozhodně zajímavé.

Hospodářství

Rozdělení Československa by z ekonomického hlediska znamenalo těžkou ránu pro obě republiky. Nejdramatičtější představa zahrnuje i zastavení dodávek ropy ze Slovenska: „Museli bychom okamžitě zavést přídělové hospodářství. Na určitou dobu bychom museli zastavit reformu alespoň ve sféře základních surovin,“ říká ministr Karel Dyba. „Nějaký čas by to bylo trochu jako válečný stav. Museli bychom žádat o pomoc vyspělé země.“

Formální rozdělení ekonomik by se muselo začít převedením veškerých zahraničních pohledávek a závazků státu, veškerých dohod uzavřených na federální úrovni, federálních rezerv a aktiv i pasív federálního rozpočtu. Již tato samotná operace by představovala nesmírný problém. Způsob rozdělení by ovlivnil startovní pozice obou ekonomik.

Ztratili bychom důvěru, kterou dosud máme ve finančním světě. Pokud bychom získali další půjčky od Světové banky, tak jen za výrazně horších podmínek. Dvě malé, rozvrácené ekonomiky by byly méně atraktivní pro zahraniční kapitál, jehož přítok by…