Č. 10 ať promine

Pohotovost, s jakou zveřejnila KSČ svůj volební program, je pochopitelná eventuálním, alespoň relativně příznivým výsledkem má šanci získat zpět některý ze svých postů, na které si po léta zvykla.Veřejnosti předložila program, po jehož přečtení nemůže devadesát procent čtenářů než souhlasit a za pár týdnů vhodit do urny své hlasy komunistickým poslancům a být spokojeno, jak se o sebe propříště postaralo. Musí to však být čtenáři, kteří o komunistické straně neví nic ani z doslechu, neznají její ideologii, natož aby měli s její dosavadní politikou jakoukoli zkušenost. Anebo ti, kteří z její vedoucí role ve společnosti nějakým způsobem profitovali.Apriori připusťme, že máme před sebou volební program strany, která není zatížena minulostí a se svými potenciálními voliči to myslí naprosto upřímně a seriózně.Dobrý úmysl však dlouho nevydrží. Nad programovým listem se záhy vybaví slib, který dal řadovým členům své strany na 3. zasedání jejího ústředního výboru V.Mohorita. Totiž novelizaci tezí marxisticko-leninsdkého učení. I když je pochopitelné, že důkladné teoretické rozpracování nelze ani s početným týmem stihnout za měsíc, je s podivem, jak je s klasiky, jejichž učení se strana stále vehementně dovolává, ve volebním programu pojednáno.

Nejenže tu o nich nepadne ani zmínka, absentuje tu i jakékoli vypořádání se s pojmy jako diktatura proletariátu, demokratická centralismus, proletářský interna-cionalismus či marxistické pojetí ekonomiky.Místo toho je předložen…