Konečně se přiznali!
13.dubna letošního roku konečně sovětské úřady oficiálně přiznaly, že Sovětský svaz nese odpovědnost za hromadné vyvraždění zajatých polských důstojníků v Katyni v roce 1940. Stalo se tak ovšem s velkým zpožděním a pod tíhou zdrcujících důkazů.
13.dubna letošního roku konečně sovětské úřady oficiálně přiznaly, že Sovětský svaz nese odpovědnost za hromadné vyvraždění zajatých polských důstojníků v Katyni v roce 1940. Stalo se tak ovšem s velkým zpožděním a pod tíhou zdrcujících důkazů. To, co bylo Polákům i lidem na Západě nejméně od konce války jasné, máme tedy oficiálně potvrzeno. Problém je ovšem v tom, že nebyla odhalena celá pravda. Rudé právo proto opakuje mylnou informaci, že v Katyňském lese je pohřbeno 15.000 polských důstojníků. Skutečnost je poněkud jiná. Zrekapitulujme si ji.
V Kozelsku (Kozielsku), asi 20 kilometrů na jihovýchod od Smolenska, byl v bývalém klášteře zřízen důstojnický tábor, ve kterém bylo na přelomu let 1939 a 1940 asi 4.500 polských důstojníků, zajatých Rudou armádou po jejím vstupu na východní území právě zanikajícího polského státu. Ve Starobělsku (Starobielsku) byl obdobný tábor s 3.900 muži. Starobělsk leží na východní Ukrajině, na řece Ajdar, západně od Stalingradu (nyní Volgograd).V obou táborech nešlo jen o vojáky z povolání (včetně řady generálů), ale z velké části tu byli záložní důstojníci, výkvět polské inteligence - profesoři, lékaři, inženýři, architekti. Vedle vojáků zde bylo umístěno i několik desítek civilistů.Třetím zajateckým či internačním táborem byl Ostaškov (Ostaszków) na ostrově jezera Seliger, severně od Rževa. Zde byli internováni příslušníci pohraniční stráže bývalého polského státu, jeho soudní a policejní úředníci. Tento tábor vznikl nejpozději…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu