Všichni primátorovi muži

Jako téměř všechno, také národní výbory byly pouze převodovou pákou KSČ. Prostřednictvím různých odborů uplatňovaly linii strany ve všech koutech země a svou bezbřehou loajalitu zakrývaly propracovaným systémem dalších převodů a mezičlánků. V Praze se jedním z nich stala Školská správa NVP. Zřízena v roce 1972, statutem instituce zajišťující správu a provoz školních budov a zařízení, via facti výkonný orgán odboru školství Národního výboru města Prahy. Jako zaměstnavatel pedagogů hlavního města prověrkové síto po roce 1968. Chodilo to tak, že odbor školství vydal ústně ideové příkazy a ustoupil do pozadí. Špinavou práci vykonala Správa, která také nesla plnou právní odpovědnost. Prakticky až do 1.února 1990 dobře fungující zařízení.

O samostatnější pozici Školské správy, podle původních stanov rozpočtové organizace řízené odborem školství pouze metodicky, se pokusil nový ředitel ing.Jan Bedrníček. Pracoval na Správě jako technický náměstek a 1.2. byl radou NVP pověřen, aby tento obskurní podnik vedl. Začal se chovat „nezávisle“: nejprve vypověděl poslušnost odboru školství. Třeba tím, že odmítl finančně krýt pronájem počítače (cca 80 tisíc ročně), neboť usoudil, že prostředky Školské správy patří jí samotné. Nebo zakázal, aby odbor školství napříště používal vozový park Správy, jak bývalo zvykem. Nerespektoval, co bývalo zvykem, jednoduše nepřijal zvykové právo, které z jeho organizace činilo pouze jakousi kloaku NVP. Chtěl, aby byla, čím má být: podnikem, jenž…