Agónie

Příšerný stav, ve kterém se nachází jedna z nejvýznamnějších památek evropského manýrismu - areál Císařského mlýna v Praze - Bubenči patří k nejostudnějším dokladům péče „socialistického státu“ o kulturní dědictví.

Jen na vysvětlenou:

Tato památka je unikátní svou historií i architektonickou podobou. Stavba vznikla za osobního přispění císaře Rudolfa II., o čemž svědčí zachované texty s pokyny vladaře stavitelům, které se týkají koncepce i výzdoby.

Areál tzv. Císařského mlýna tvoří vstupní brána s Rudolfovým monogramem, patrová arkádová chodba opírající se o svah, příčné křídlo vedoucí k mlýnu a brusírně polodrahokamů. Dále na vrcholu kopce obdélníková kamenná vodní nádrž s besídkou, v níž císař pozoroval rej pstruhů v nádrži a poslouchal zvuk padající vody důmyslně přiváděné k bazénu. Nejvýznamnějším prvkem celého komplexu byl ale impozantní prostor umělé jeskyně - trotty, vyhloubené ve skále.

Později byl v podstatě jednoúčelový - doslova vzato vlastně zábavní areál přestavován a využíván jako mlýn a obytné domy; nedošlo však k devastaci rudolfinských staveb. Např. hrabě Chotek nabádal na počátku 19. století mlynáře k udržování grotty a nádrže kvůli návštěvníkům Stromovky.

I z uvedených fakt je patrné, že se ve světovém kontextu jedná o historicky i umělecky ojedinělý skvost. Píšeme „jedná“, ale měli bychom spíš užít minulého času. Památka je dnes v naprosto dezolátním stavu, lépe řečeno - téměř přestala existovat. Vlivem nejrůznějších…