Nejde jen o Brno

Konflikt „Šabata versus Cibulka“ je jistě především politickou záležitostí a nejde v něm zdaleka jen o brněnského primátora. V Brně se pouze zhmotnila rozepře, jejíž kořeny sahají hluboko před 17. listopad. Tehdy byla tlumena hlavně pocitem vzájemné solidarity. Jde o to, že k otázce vnitřní demokracie v občanském nebo politickém hnutí existují různé přístupy. Dnes v krajní poloze jedna tendence v Občanském fóru prosazuje naprosto otevřenou politiku bez jakéhokoli taktizování, vytvářenou na základě nejširší účasti občanů, druhá pak preferuje politiku kabinetní, v níž rozhoduje úzká skupina lidí v přesvědčení, že má mandát společnosti. Vývoj událostí po pádu komunistického režimu, když byla formulována problematická politika „kulatých stolů rozhodujících politických sil“, nahrává spíše kabinetnímu pojetí politiky. Problémy vznikají zejména ve chvíli, kdy mandát schází nebo zanikne. Pak se extrémní pohledy na funkci politiky, mezi nimiž je vždy mír více než křehký, proti sobě nebezpečně vyhrotí. Politika musí být pouze prostředkem, ničím víc. A tak není zajisté možné souhlasit s tím, aby byli lidé fyzicky napadáni. Není možné, aby se Jaroslav Šabata, kterého dříve ohrožovala StB, cítil dnes stejně málo bezpečný. Na druhé straně nelze kriminalizovat ty, kteří pociťují ztrátu možnosti ovlivňovat chod věcí - když bylo v minulosti cokoli režimu nepohodlné, snažil se to kriminalizovat.

Jinak je politika viděna z pódia a jinak z hlediště. Je velice obtížné pochopit situaci…