Znám cenu svobody

Vážení přátelé,když jsem se seznámil s žádostí Comité International Tran Van Ba, abych vyjádřil podporu jeho akci „Šest hodin pravdy pro Vietnam“ konané 12.května v Paříži, která se týká zejména tragického osudu vietnamských uprchlíků v Hong Kongu, vybavily se mi vzpomínky na moje vlastní, vzdálené, citové i duchovní souznění s tragédií vietnamského lidu.

Tyto vzpomínky sahají vlastně do doby mého mládí, kdy jsem začal konfrontovat moje stále více chmurnější zkušenosti existence člověka v komunistickém totalitním systému s tzv. velkými vítězstvími komunismu, mnohdy pod rouškou národně- osvobozovacího boje. Tak sahají mé vzpomínky do doby Dien Bien Phu, do doby počátků a eskalace tragické vietnamsko- americké války, a v této souvislosti i do doby, kdy se naše země stala obětí invaze okupačních armád Varšavské smlouvy.V průběhu těchto let ve mně krystalizovala jistota, že podobně jako osvobození Československa Sovětskou armádou vlastně žádné opravdové osvobození nepřineslo, ale připravilo podmínky pro komunistickou diktaturu kontrolovanou Moskvou, tak ani tzv. osvobození jižního Vietnamu v r.1975 žádným osvobozením nebylo. Pouze jedna tragédie byla vystřídána další tragédií. Prostý Vietnamec se stal zrnkem v písku obludného mechanismu totalitního režimu, který na něm začal uplatňovat i u nás dobře známou represivní moc. Skončila pouze válka, která sama o sobě byla problematická, tragická a absurdní, z americké strany bezkoncepční. Mír, na kterém se zainteresované…