Židům vstup (opět) zakázán?

V souvislosti se změnami v naší zahraniční politice a zvláště pak díky Havlově návštěvě došlo v čs.sdělovacích prostředcích k jakési matné rehabilitaci židovského státu. Zdálo se, že protiizraelská dikce minulých desetiletí udělá konečně místo poněkud objektivnějším informacím. Bohužel, záchvat byl příliš krátký. Naše média (s čestnou výjimkou Lidových novin) už zase našla svou „národně-osvobozeneckou“ optiku a Izrael je v řídkých zmínkách opět prezentován coby zabíječ dětí a jestřáb Blízkého východu. Profesionální výkon po této stránce podává hlavně Československá televize a - jak jinak - Rudé právo (viz kouzelný článek o „izraelských rukojmích“ z minulého týdne). Zpestřením jinak monotónní omáčky je pouze světácký žargon, který si prověřené novinářské kádry v rámci demokratizace osvojily. Suverénně ve svých článcích operují spoustou klíčových pojmů arabsko-izraelského konfliktu (za všechny jmenujme tzv.Bakerův plán), ale s jejich vysvětlením, natož komentářem si už nikdo z nich velkou hlavu nedělá. Těžko se pak divit, že čtenář po lektuře není o nic chytřejší, než před ní - naopak. Ostatně jak vysvítá z prohlášení prezidenta Havla, který žádal (podle Občanského deníku č.2, 3.5.1990) „politické záruky“, že sovětští Židé nebudou po svém příchodu do Izraele „umísťováni na okupovaném území“, pletou se reálie i našim státníkům. Možná šlo jenom o špatně volená slova v odpovědi na tendenční otázku, ale přesto nezaškodí si některá fakta čas od času připomenout.

…