World of Warcraft může být lepší učitel než absolvent univerzity

Na tvrzení, že konzumenti médií slyší spíš na negativní zprávy, protože se o nich lépe diskutuje, nejspíš něco bude. Následující informace zveřejnilo začátkem léta hned několik velkých deníků a věnovaly jim nadstandardní prostor, ale že by to (kromě rozhořčené internetové diskuse na idnes.cz) vzbudilo veřejnou debatu, to alespoň autor tohoto blogu nezaznamenal. Důvod je možná právě v tom, že tato zpráva o českém žactvu je až nečekaně pozitivní.

Společnost Kalibro, která se zabývá od devadesátých let testováním, vyzkoušela zajímavý experiment. Po dvaceti letech dala ve stejných školách žákům posledního ročníku stejný test z češtiny, matematiky, humanitního základu, přírodovědného základu a angličtiny. Než se podíváte podrobněji na následující obrázek, řekněte si pro sebe, jak si myslíte, že pokus dopadl.  Pokud máte za to, že téměř jistě došlo k obrovskému propadu, budete nejspíš ve shodě s většinovým míněním.

Jenže výsledek ukazuje něco jiného. Ve většině případů došlo k mírnému zlepšení úspěšnosti v testu v řádu dvou procentních bodů. Jen u testu z humanitního základu došlo ke zhruba stejně velkému zhoršení.  Ty rozdíly jsou ale poměrně malé, takže  se dá říct, že pokud jde o testované (a testovatelné) znalosti a dovednosti, jsou na tom čeští žáci a žákyně po dvaceti letech víceméně stejně. Což je vzhledem k převládajícímu pocitu, že děti jsou čím dál horší a oproti nám starším neumějí nic, zajímavý výsledek.

Co je ale ještě pozoruhodnější, je opravdu výrazné, skoro desetiprocentní zlepšení v angličtině, které se projevilo prakticky ve všech školách. Znamená to, že angličtina se učí zásadně lépe? Kdo si pamatuje obecnou jazykovou gramotnost z poloviny devadesátých let, asi řekne, že zcela jistě - a bude mít pravdu. Jenže znamená to, že ostatní předměty lépe neučíme? Zlepšili se jenom angličtináři? Když se do těch dat podíváme hlouběji (třeba na to, jak se zlepšili chlapci, jak dívky a v čem – psaní, porozumění textu), zjistíme, že je to trochu složitější.

Na výrazný pokrok v angličtině má nejspíš (jde o hypotézu) větší vliv sledování a titulkování anglicky mluvených seriálů a hraní her. To je důvod, proč se v angličtině výrazně víc zlepšili kluci než holky, i když v jiných testech to bývá naopak. Kluky obvykle škola moc nebaví, ale v tom, co je zajímá mimo školu (třeba právě hraní her), bývají velmi aktivní. To rozhodně neznamená, že učitelé dělají svoji práci špatně. Jen se ukazuje, že na školní výsledky má stále větší vliv okolní svět a měli bychom ho brát v úvahu.

A to nejsou jediné zajímavosti. První graf totiž ukazuje souhrnný výsledek. Ale školy rozhodně nejsou stejné. Stojí za to si položit otázku, kolik ze zkoumaných škol se výrazně zhoršilo, nebo výrazně zlepšilo. Ta zpráva je opět docela pozitivní.

Ze zkoumaného vzorku skoro 80 škol se jich jen deset výrazně zhoršilo. Zbytek se rozdělil zhruba na polovinu. Jedna zůstala víceméně na svých (37 škol), o něco méně se jich zlepšilo výrazně (31 škol). To také není špatný výsledek. A teď ta zajímavost. Součástí testování bylo i dotazníkové šetření mezi řediteli, učiteli a žáky. A ukázalo se, že i ve školách, kde žáci zaznamenali opravdu významné zlepšení v testech, byli ředitelé a ředitelky přesvědčeni, že děti toho umí výrazně méně než dřív. Jediné, v čem jim přiznali výrazné zlepšení, bylo sebevědomí - což ale učitelé občas interpretují jako neomalenou oraženost a těžko říct, jestli to opravdu za pokrok považují.

Co z toho plyne? Podstatné jsou dvě věci. Asi bude stále více platit, že děti se některé věci naučí lépe mimo školu než v ní. Tedy, že World of Warcraft může být lepší učitel než absolvent univerzity. A za druhé, že není dobré stavět na dojmech, byť máme pocit, že jsou podložené přímou zkušeností.

Řízení školství založené na ověřených datech je rozhodně lepší cesta. Bylo by dobré, kdyby se i stát systematicky vydal touto cestou. Má rozhodně větší možnosti než malá soukromá společnost. No a za třetí doufejme, že tato sdělení jsou dostatečně „negativní“, aby vzbudila veřejný zájem a debatu. Protože bez ní se něco změní jen těžko.