Vojtěch: Nevytváříme dojem, že máme věci pod kontrolou

V novém Respektu 12/2020 najdete v obsáhlém bloku věnovaném epidemii koronaviru také rozhovor s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Část z něj nyní přetiskujeme jako upoutávku. V Česku je už je 177 nakažených koronavirem, nicméně oproti jiným zemím mnohem méně otestovaných. Ministr však odmítá, že vláda situaci podcenila - a zavřením hranic se snaží vytvářet dojem, že má věci pod kontrolou.

Počet nakažených je u nás v porovnání s dalšími zeměmi stále poměrně malý. Je tedy číslo, které uvádíte, reálné?

Já věřím tomu, že ano. Jednou z našich priorit je zvýšit počet testovaných lidí, navyšujeme počet laboratoří, počet vzorků se každý den zvyšuje. Řešíme momentálně dovoz sto tisíc rychlotestů. Mělo by to pomoci k vyššímu protestování.

Dosud jsme otestovali přes dva tisíce tři sta lidí, Rakousko šestinásobek. Jižní Korea více než dvě stě třicet tisíc lidí. Větší testování může ukázat skutečné číslo nakažených, a to může usnadnit jejich separaci. Proč testujeme tak málo?

Jak říkám, to číslo navyšujeme každý den. V Rakousku mají více protestovaných, ale epidemie tam také začala dříve.

Stále nerozumím tomu nízkému číslu. Nezaspali jste s nákupem testerů?

Za čtvrtek bylo asi pět set třicet sedm nových vzorků. Začínali jsme na Státním zdravotním ústavu, dnes máme osmnáct laboratoří včetně těch soukromých. Děláme na tom.

Nepopírám vaši snahu něco dělat. Snažím se pochopit, k čemu došlo: proč nárůst testovaných neproběhl dřív?

Začali jsme testovat od 23. ledna, tehdy tady ještě nebyl žádný případ. Od chvíle, kdy se případy objevily, navyšujeme kapacity a testujeme indikované pacienty. To znamená ty, kteří mají projevy koronaviru.

Tak to úplně není. V Respektu jsme popsali příběh Diany Brennerové, která po návratu z Itálie měla příznaky nemoci. Až po týdnu telefonování na různá místa se probojovala k příslibu vyšetření, v době našeho rozhovoru na něj stále čekala. Ozvali se nám další lidé s podobnou zkušeností, takže takových případů tu máte řadu. Proč to tak je?

Já si nemyslím, že jich je řada. Ano, nemůžu vyloučit, že z toho skutečně obrovského množství lidí, kteří volají na krajské hygienické stanice, to v některých jednotlivých případech může být chybně zhodnoceno. Pokud ta paní byla v rizikové oblasti a má příznaky, jednoznačně by měla být otestována, na to platí jasný algoritmus.

Který se ale nenaplňuje v praxi - a na to se vás ptám.

Tak to je chyba… chyba systému. Nemyslím si ale, že je to pravidlem.

Víte, v kolika případech nebylo vyhověno žádosti o testování?

Takový přehled nemám. To, co jste mi popsal, prověřím.

Ohledně nízké protestovanosti se ale nabízí i podezření, že chcete vzbudit dojem, že máte jako vláda věci pod kontrolou. V kombinaci s viditelnými opatřeními, jako je zavírání hranic, pak můžete působit akceschopně. Nejde o záměr?

Ne, to bych úplně a razantně odmítl. Tak to vůbec není. Znovu říkám, chceme co nejvíce testovat a zachytit co nejvíce pacientů. Nemyslím si, že tady máme desítky tisíc pacientů, o kterých bychom nevěděli. Vylučuji, že bychom k tomu přistupovali tak, že chceme vzbudit dojem, že věci máme pod kontrolou. Vnímáme, že počet pacientů stoupá, díváme se na procentuální nárůsty za den, které nejsou úplně malé - proto činíme maximum opatření, co jde.

Na jaké číslo se chce u testování dostat?

Myslím, že jsme to avizovali v desítkách tisíc lidí. A pokud se nám podaří zakoupit oněch sto tisíc rychlotestů, tak bychom se mohli dostat na poměrně vysoká čísla.

Lidé z praxe vám také vyčítají, že distribuce důležitých ochranných pomůcek, jako jsou respirátory nebo roušky, vázne, protože se všechny nákupy centralizují přes váš úřad. To proces formalizuje a zpomaluje. Nešlo by něco nechat v rukách soukromníků?

Já si to nemyslím, je třeba si uvědomit, že co se týká ochranných prostředků, čelíme obrovskému tlaku. Kdybychom základní věci neměli jako stát v rukách, bude tady řada překupníků. A ty věci se budou také vyvážet, což se dělo a děje. Mluvíte o respirátorech, my už jich dneska dodáváme padesát tisíc, problém je, že kapacity jsou omezené. Hledáme skutečně ve všech státech i mimo Evropskou unii a snažíme se skoupit, co je k dispozici.

Během našeho rozhovoru vám volali, že Ukrajina zadržuje roušky, které Česko poptávalo. Něco podobného se děje v Polsku, i odtamtud nám nechtějí dovolit je vyvézt, i když byly objednané.

Nevím, jestli to je problém polské vlády, ale mám informace, že to je skutečně jedna z dodávek, které řešíme.

Pro ochranu lékařů jsou důležité respirátory. Můžou si je pořídit i občané?

Jako stát musíme saturovat zejména ty nejvíce ohrožené, jako jsou lékaři a sestry. Kromě toho logicky i sociální pracovníky a podobně. Pokud budeme mít dostatek respirátorů pro zdravotnictví, určitě není problém pustit je i dál. Pro lidi je dobře, aby měli především roušky.