Peníze bohatým a předražování: NKÚ kritizuje dotace na živočišnou výrobu

Chovatelům krav, prasat a slepic posílá Česko vyšší dotace, než je v Evropě obvyklé. A přestože tito zemědělští podnikatelé dostávají stále víc veřejných peněz, hospodářských zvířat ubývá. K tomuhle překvapivému výsledku došel Nejvyšší kontrolní úřad, když prověřoval dotace vyplacené na „podporu živočišné výroby“.

Nejde přitom o malé peníze, v letech 2015 až 2017 šlo na tuto podporu 21 miliard korun, z toho 10 miliard z fondů Evropské unie. Rozdělování evropských dotací přitom podle kontrolorů funguje lépe, mnohem větší nedostatky zjistili u národních dotací (za zmíněná léta na ně šlo 11 miliard korun).

Pravidla národní dotační podpory určuje ministerstvo zemědělství - podle tento týden zveřejněného materiálu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v tom selhalo na všech frontách. Nastavilo dotační programy tak, že producenty nemotivovaly k žádnému zlepšení, mělo nedostatečný systém kontroly a proplácelo i věci, které by platit nemělo.

Například deklarovaným cílem jednoho z programů (19. A) bylo zvyšování kvality mléka. Jenže ministerstvo nastavilo laťku pro získání dotace tak nízko, že ji překročil v podstatě každý, kdo mléko produkuje a zpracovává (ministerstvem stanovený parametr splňuje 97 % vyráběného mléka, takže ho podle kontrolorů nelze považovat za ukazatel nadstandardní jakosti).

V rámci tohoto programu ministerstvo za roky 2016 a 2017 rozdalo 638 milionů korun a příliš ani neřešilo, zda je firma použije na věci, které s kvalitou mléka souvisejí, nebo na běžné provozní náklady. Kontroloři tak zjistili, že skoro 95 % peněz šlo na běžný provoz – což je v rozporu s evropskými pravidly, podle kterých se nesmí z veřejných prostředků hradit náklady na činnosti, které by podniku vznikly v každém případě. V tomto případě bez ohledu na snahu o zvýšení kvality mléka. Zároveň se tu projevila známá česká rarita - tedy že dotace získávají i velké firmy, které dlouhodobě vykazují nemalé zisky (dvě třetiny z kontrolovaných subjektů, které dostaly dotaci, spadaly do téhle kategorie).

Největší nedostatky však NKÚ zjistil u národního dotačního programu, který má pomoci chovatelům prasat a drůbeže v boji proti nákazám (program 8.F, nákazový fond). V kontrolovaném období 2014 – 2017 za tyto dotace proplatilo ministerstvo zemědělství 5,3 miliardy korun. Nastavilo však podmínky, které příjemce nenutily se ani v nejmenším chovat hospodárně. Kontroloři tak narazili i na zcela absurdní situace. Například jeden z příjemců získal od státu na pronájem dezinfekčního stroje dotaci přes milion korun - kdyby si ho koupil, stálo by to stokrát méně (pořizovací cena nového stroje je totiž devět tisíc korun).

Sečteno a podtrženo, ačkoliv podnikatelům v živočišné výrobě posíláme stále více peněz, prospěch z toho nemáme. Jak ukazuje příklad s mlékem, kvalita produkce neroste. A neroste ani její objem, počet hospodářských zvířat, dojnic a prasat, se za kontrolované období snížil a s ním i soběstačnost státu v živočišné produkci, což je vládní strategický cíl.

Na to, zda kritika NKÚ něco změní na praxi rozdělování dotací, si však budeme muset počkat. Podle ředitele odboru komunikace NKÚ Jaroslava Broži je standardní postup takový, že před projednáváním kontrolního závěru na vládě si ministr zemědělství připraví své stanovisko, zda a jak bude na kontrolu reagovat, v čem se z ní poučil a co chce případně změnit. To obvykle trvá měsíc až dva.

Soudě podle stručného písemného stanoviska, které rozeslal tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, se nicméně resort zatím nic zásadně měnit nechystá. Na rozdíl od NKÚ se domnívá, že dotace byly vypláceny v souladu s podmínkami stanovenými při jednání s Evropskou komisí. Také program „jakosti mléka“ je podle ministerstva v pořádku, je „klíčový pro udržení stability a zachování konkurenceschopnosti sektoru mléka“ v Česku. A to, že z něj čerpají peníze i velké podniky, které jsou v zisku, prý rovněž ničemu neodporuje.

„Ministerstvo zemědělství je přesvědčeno, že v rámci dotačních programů pro chovatele prasat a drůbeže nedocházelo k nehospodárnému nakládání finančních prostředků,“ stojí v ministerském stanovisku. Jediné, v čem dává ministerstvo NKÚ za pravdu, je nedostatečná kontrola vyplácených dotací. To už se ale podle stanoviska vyřešilo: „Ministerstvo zemědělství již v roce 2018 posílilo počet proškolených pracovníků, kteří administrují dané programy, a prodloužilo termín pro administraci, aby zajistilo dostatečně dlouhé období pro řádnou kontrolu žádostí.“

„Až resort zareaguje oficiálně, vyjádříme se k jeho reakci my,“ říká za NKÚ Broža. „A při projednávání kontrolního závěru bude na vládě i prezident NKÚ, tam si jistě řekneme svoje.“