Asistujete planetární sebevraždě, vzkazuje nová zpráva OSN politikům

Od roku 1970 vzrostl počet obyvatel světa dvakrát, zatímco globální ekonomika zesílila čtyřikrát a objem mezinárodního obchodu se zvětšil dokonce desetkrát. Výsledkem této civilizační exploze je obrovská ekologická krize: podle nové zprávy OSN je ohrožena čtvrtina existujících druhů živočichů a rostlin a zhruba milionu biologických druhů hrozí během několika následujících dekád vyhynutí.

V komunitě odborníků na biologickou rozmanitost, biodiverzitu, se už skoro 20 let diskutuje o tom, jak na globální vymírání upozornit veřejnost a politiky – a jak na ně apelovat s podobnou naléhavostí, jako se to dnes daří v oblasti klimatických změn. Výsledkem debat byl v roce 2012 vznik Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) pracující pod záštitou OSN. Tato obdoba známého klimatického panelu IPCC nyní přichází s alarmující zprávou o stavu světové biodiverzity, podle níž se průměrná rychlost vymírání v posledních 10 milionech let zvýšila v současnosti o jeden až dva řády, tedy až mnohasetnásobně.

Podle zprávy, na níž tři roky pracovaly desítky odborníků z padesáti zemí, klesl počet původních suchozemských druhů na většině hlavních suchozemských stanovišť nejméně o pětinu, a to většinou po roce 1900. Od 16. století zaniklo působením člověka nejméně 680 druhů obratlovců. Lidská činnost pozměnila tři čtvrtiny souše a dvě třetiny moří, zcela netknuté jsou pouhá tři procenta oceánů.

K destrukci přírody přispívá kácení původních lesů, zánik savan a dalších travnatých biotopů kvůli intenzivnímu zemědělství, náhrada pralesů palmovými a dalšími plantážemi, plíživé šíření budov, silnic či velkoskladů na úkor přirozených biotopů, klimatické změny, rybolov, znečištění moří a další faktory.

„Když jsme vše poskládali dohromady, byla jsem v šoku – z té rychlosti zániku biologických druhů i služeb, které nám příroda zdarma poskytuje,“ řekla BBC koordinátorka zprávy Kate Brauman z Minnesotské univerzity. Například půda na téměř čtvrtině rozlohy souše je degradovaná a nerodí tak, jak by mohla.

Otočit nepříznivé trendy je podle zprávy, která vychází mimo jiné z analýzy dostupné vědecké literatury, stále možné - znamená to však hluboké změny v přístupu nejen k přírodě, ale také k vlastnímu jídelníčku a způsobu života obecně. Hlavním hnací silou kolapsu biodiverzity je na souši zemědělství a zacházení s krajinou, přičemž 70 procent zemědělské produkce se nějak týká výroby masa. „Je čas přehodnotit podíl průmyslově vyráběného masa a mléčných produktů v naší stravě,“ uvedl pro BBC francouzský odborník na biodiverzitu Yann Laurans.

Ani to ovšem stačit nebude – v paletě scénářů budoucnosti, které autoři zprávy studovali, je jen velmi málo těch, v nichž zánik biodiverzity nepokračuje i ve druhé polovině tohoto století. Jednou z mála možností, jak dosáhnout rychlejší změny k lepšímu, je podle autorů vzdát se paradigmatu ekonomického růstu založeného na HDP. Tento ukazatel je ostatně mírou bohatství a spotřeby, nikoliv mnohem důležitější kvality života, a mohl by tedy být nahrazen širšími, udržitelnějšími indikátory, které by nasměrovaly civilizaci na méně destruktivní trajektorii.

Konkrétně by pomohlo třeba ukončení dotací pro fosilní paliva, omezení průmyslového rybolovu, zmíněný odklon od chovu dobytka a rychlé zavádění nových chráněných území – pokrýt by měla například až třetinu rozlohy souše.

A co může udělat každý z nás? Jak upozorňují někteří autoři, odklon od masa a šetření energií jsou sice důležité kroky, ale nemělo by to skončit u nich. Ještě podstatnější je chodit k volbám a hlasovat pro politiky, kterým nejsou ekologické otázky lhostejné.

Některá zjištění obsažená ve zprávě: