„Chceme všechno naplánovat, ovládnout a kontrolovat. Věci, které nemůžeme ovlivnit, nechceme přijmout, nerozumíme jim.“

Když Liv Strömquist studovala na univerzitě filozofii a politologii, bylo jí líto, že se probíraná témata nedostanou za univerzitní zdi, k širšímu publiku. Zároveň od dětských let vášnivě ráda kreslila. Když tyhle dvě záliby spojila, vznikl unikátní typ komiksu, který vtipně a srozumitelně mixuje společenské trendy, filozofické teorie, historii či popkulturu. Formát jako stvořený k reflektování pandemie, kterou Liv – stejně jako další výtvarní umělci – strávila ve svém studiu, a to prací na nové knize. Bude o moderní posedlosti krásou, kterou dále prohloubily hodiny strávené zíráním na vlastní obraz během on-line porad a setkání. V poslední svojí knize, která vyšla těsně před pandemií a v Česku letos na jaře, pak Liv Strömquist zkoumá další veliké téma modernity: aktuální podoby lásky a vztahů.

Výtvarní umělci mluví o tom, že pro ně se během pandemie vlastně tolik nezměnilo. Obvykle pracují sami v ateliéru – a teď zkrátka dál pracovali sami v ateliéru. Bylo to pro vás jako komiksovou autorku podobné?

To, co popisujete, zní povědomě. Také obvykle pracuji sama. Takže jsem prostě dál chodila do studia a pracovala. Rozdíl byl nicméně v tom, že se hodně zúžila možnost tu práci prezentovat a prodávat. Byly zrušeny knižní veletrhy, zavřelo hodně malých, nezávislých knihkupectví. To nás ovlivňuje jednak z hlediska prodejů, ale taky máte obavy o jejich osud. Bez ohledu na vlastní prospěch. Prostě se bojíte, jestli to celé přežijí. Ale pro jiné…