Respekt Speciál: 15 textů o válkách, kde se psaly nejen naše dějiny

Asi málokterá dějinná událost je tolik zapsaná v českém národním povědomí jako bitva na Bílé hoře. Přesněji řečeno porážka na Bílé hoře, protože tak se o dnes čtyři sta let staré události v Česku obvykle mluvilo a psalo. Jenže všichni, kdo se nespolehli jenom na staré filmy nebo na ještě starší knihy, ale zajímali se zejména v poslední době o Bílou horu podrobněji, vědí, že celá ta věc kolem „tragické porážky“ a následující cesty do „poroby“ je složitější. Válečný střet, jenž se během dopoledne 8. listopadu 1620 nedaleko pražských hradeb odehrál, je jen jednou z kapitol dramatického příběhu. A pokud jej chceme znát celý, neobejdeme se bez znalosti širších dějinných souvislostí.

Na ty jsme mysleli i my v Respektu, když jsme se rozhodli vyprávět nejen příběh Bílé hory, ale i třinácti dalších bitev, které se za posledních zhruba tisíc let odehrály na českém území. V některých šlo o překvapivou expanzi českého státu do širšího evropského prostoru, v jiných se řešily převážně domácí neveselé záležitosti. A v dalších si na našem území vyřizovali účty nejsilnější evropští hráči.

Seřazené příběhy vojenských konfliktů ukazují, že mají pravdu ti, kdo říkají, že mezi Chebem a Těšínem, Šumavou a Krkonošemi se rozhodovalo o mnohem širších evropských sporech. Také se ukazuje, v jak těžkých dobách naši předci žili a jak složitými zákrutami celá česká společnost procházela. Rovněž můžeme vidět spojitost s kritikou, která se v souvislosti s obranou naší země objevuje dnes – nedostatku zodpovědnosti a nepřipravenosti čelit nebezpečím. Někdy až zarážející nepřipravenost vidíme i v časech, kdy války stály doslova za dveřmi a znamenaly bezprostřední ohrožení života v zemi.

Na příbězích bitev minulosti však vidíme i řadu silných momentů našich dějin – odvahu promlouvat do širší evropské politiky, bránit svoji (tehdy náboženskou) svobodu, projevit odvahu a hrdinství. Naše příběhy také ukazují, jak úzce byly vždy české země propojeny s těmi okolními a jak s nimi musely nacházet společnou řeč.

Když jsme se rozhodli sepsat toto speciální vydání s příběhy bitev na našem území, pracovně jsme v žertu mluvili o militaristickém vydání Respektu. Žertovně proto, že nikdo z Respektu nesloužil v armádě. Buď kvůli mladému věku nestihl povinnou vojenskou službu, nebo je držitelem modré knížky. Ale i když se v časopise, který držíte v ruce, hodně píše o zbraních, bojích, vítězích a poražených, víc než o „militarismus“ jde o pozoruhodný příběh českých dějin, při němž možná teče víc krve, než jste na stránkách tohoto časopisu zvyklí. I proto je to nevšedně napínavé čtení.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Marek Švehla
zástupce šéfredaktora

Objednejte si tištěný speciál