Sen o roku 1968

Reportér si zapisuje poznámky do bloku, těla přítomných jsou lehce předkloněná, jak se snaží zaslechnout, co se říká u malého stolku zakrytého ubrusem, na němž je postaven mikrofon. Žena v pozadí zachycuje fotoaparátem dění v místnosti, jiný muž si čte v novinách, mnozí svírají mezi prsty dýmající cigarety, které vytvářejí lehký opar. Z tváří všech přítomných je patrné očekávání a napětí. Jako by si všichni kladli otázku: Může to opravdu vyjít? Snímek, který tu popisuji, najdete na straně 49 a zachycuje moment, kdy redaktoři oznamují obnovení Literárních novin, byť pod jiným názvem – Literární listy.

Když se ilustruje rok 1968, většinou se použijí snímky tanků, které pražské jaro ukončily. Atmosféru roku ale pro mě (který tehdejší události nezažil) vystihuje spíše moment, který popisuji výše. Tedy objevování svobody, hranic vlastní odvahy, fantazie, schopnosti či kreativity. Proto jsme se mimochodem rozhodli nakonec nepoužít návrh obálky tohoto speciálu, na němž byly právě tanky.

Rok 1968 byl výjimečný pro celý západní svět, demonstrace a rebelie probíhaly od Spojených států přes Francii po Německo, ale tuzemský neklid měl zcela jiný rozměr. Zatímco naši sousedé v demokratických zemích bojovali za rozšíření svých svobod, v Československu probíhala snaha o získání aspoň těch základních práv. Z pohledu naší dnešní situace je to téměř absurdní, protože disponujeme volností, na kterou se v té době odvážili pomyslet jen lidé s největší politickou fantazií. Ale v kontextu vývoje v letech 1948–1967 šlo o malý zázrak.

Šedesátá léta a především rok 1968 budou mít navždy výjimečné místo v našich dějinách. A nejen kvůli onomu tragickému konci. Po dvou desítkách let života v drtivé totalitě přišlo uvolnění, které přineslo pohyb v politice, ale také ve filmu, literatuře, divadle, výtvarném umění nebo spolkovém životě. Zřejmě nikdy nepřestaneme přemýšlet o tom, jak by Československo vypadalo, kdyby zásah z Moskvy nepřišel.

Ve speciálu Respektu najdete popis nejen událostí roku 1968, ale také pohled do společnosti, kultury či světa krásy. Vznikal pod dramaturgií Marka Švehly, který je i autorem hlavních textů.

Erik Tabery, šéfredaktor