Západ ukazuje Rusku vstřícnou tvář. Výsledek lze tušit

Rusku se vracejí hlasovací práva na půdě Rady Evropy. Rozhodli tak členové Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE), jejímiž členy jsou také čtyři poslanci delegovaní českou Poslaneckou sněmovnou. Dva z nich, oba za hnutí ANO, hlasovali pro návrat hlasovacích práv - stejně jako dalších 116 přítomných delegátů z téměř padesáti evropských států. Proti bylo 62 zákonodárců - včetně jednoho zástupce českých Pirátů.

Hlasování v pondělí večer ve Štrasburku, kde Rada Evropy sídlí, je prvním vstřícným krokem Západu vůči Rusku od roku 2014, kdy země anektovala ukrajinský Krym. Tehdy mimo jiné přišla o hlasovací práva v PACE - a ta se jí nyní vracejí, aniž se Krym vrátil Ukrajině a Rusko splnilo podmínky, které pro takový krok stanovilo samo shromáždění.

Bezprostředním motivem návratu hlasovacích práv je to, že ve středu se má volit nový generální tajemník Rady Evropy a Rusko hrozilo, že z organizace odejde, pokud se jeho delegace nebude moci účastnit volby. A jestliže by skutečně odešlo, mělo by to několik velmi konkrétních dopadů.

Vypadl by jeden z největších přispěvatelů Rady Evropy - země do ní ročně platí okolo 33 milionů eur, což je zhruba deset procent celkového rozpočtu.  Rusko nicméně v posledních letech svůj příspěvek opakovaně nezaplatilo a podobně se zachoval další velký plátce, Turecko, takže Rada Evropy - která mimo jiné zřídila respektovaný a vyhledávaný Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku - se potýká s nedostatkem peněz. Část delegátů proto argumentovala tím, že je lepší Moskvu udržet ve svých řadách a mimo jiné ji přimět zaplatit dluh.

Odchod Ruska z Rady Evropy by pak znamenal, že se ruští občané nebudou moci obracet na zmíněný štrasburský soud.  Rusové přitom patří dlouhodobě mezi nejčastější stěžovatele a Západ považuje lidsko-právní soud za jeden z mála nástrojů, jak dodržování lidských práv v Ruské federaci alespoň nějak ovlivňovat.

Argumentuje tím i český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který v květnu ve shodě s dalšími zástupci této organizace podpořil setrvání Ruska v Radě Evropy, pokud země zaplatí svůj dluh (kvůli němuž mu formálně hrozí vyloučení, pozn.red.): “Odchod Ruska z Rady Evropy by dopadl především na řadové ruské občany. Ztratili by přístup k ochraně ze strany štrasburského soudu,” zdůvodnil to šéf české diplomacie (za ČSSD).

Nad konkrétními dopady je ovšem obecnější patro - a v něm je realita taková, že Rada Evropy je dlouhodobě měkkčí vůči Rusku ve srovnání s dalšími kontinentálními společenstvími jako například EU. Je to dáno zejména tím, že funguje na mezivládním principu a početné ruské zastoupení se v jejím nitru dobře zabydlelo. Proto se právě na tomto fóru daří argumentu, že je lepší mít Rusy u stolu než za dveřmi.

“Rada Evropy a zejména její poradní orgán, Parlamentní shromáždění, tu není od toho, aby zvedalo vůči Rusku červenou kartu,” říká také poslanec ANO Pavel Staněk, jeden z českých delegátů ve sboru. “Byť zásadně nesouhlasím s anexí Krymu a nepodporuji ruské separatisty na Ukrajině, jsem přesvědčen, že máme s Rusy diskutovat a hledat řešení na platformě, která je k tomu určená, a ne je ostrakizovat,” dodal k vysvětlení toho, proč hlasoval pro návrat hlasovacích práv ruským zástupcům v PACE.

Jenže právě tenhle argument – tedy, že je dobré ukázat vůči Rusku vstřícnost a ono zareaguje se vstřícností - dlouhodobě nefunguje. Není nutné hned chodit pro příklady do geopolitiky, postačí zůstat na domácí scéně. Ministr Petříček by rád omezil počet ruských diplomatů na jejich naddimenzované ambasádě v Praze a stejně tak snížil počet ruských aut s diplomatickou značkou. V obojím případě žádal snížení o jednotky, ačkoli Rusů s diplomatickou akreditací a autem s CD značkou jsou v zemi vysoké desítky. Šéf české diplomacie si proto pozval k debatě o této věci s veškerou vstřícností ruského velvyslance v ČR, mluvil o tom na dalších fórech. A výsledek? Čistá nula.

Když už jsme u Česka: podle pondělních Hospodářských novin žádá ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zrušení obchodních sankcí vůči Rusku. Ve stejné době má audienci u prezidenta poradce Vladimira Putina a veřejným výstupem je něco, co lze řešit korespondenčně (pozvání Miloše Zemana na oslavy konce druhé světové války do Moskvy v příštím roce). A ve Štrasburku se mezitím za přispění českých vládních poslanců vracejí hlasovací práva Rusku v PACE.

Tenhle kontext bude dobré sledovat.