UK propustila akademiky, kteří dostávali peníze od čínské ambasády

Že mediálně probírané problémy Karlovy univerzity jen tak rychle neodezní, ukázalo úterní zasedání Akademického senátu Fakulty sociálních věd. Utichly sice komentáře ohledně pokusu rektora Tomáše Zimy učinit za půl milionu korun ročně hlavním partnerem univerzity společnost Home Credit, která nakonec pod tlakem akademické obce smlouvu sama vypověděla. Minulý týden však najevo, že pracovníci univerzity dostávali z čínské ambasády peníze na pořádání konferencí a že ze stejného zdroje byl hrazen minimálně jeden kurz o současné Čínské lidové republice a výhodách Nové hedvábné stezky, kterou Peking buduje.

Právě existenci soukromé firmy, skrze niž tekly i peníze od českých sponzorů a která působila na fakultní půdě, řešil Akademický senát FSV. A podle výpovědí se zdá, že vše probíhalo poměrně dlouho a bez povšimnutí. „To je neuvěřitelné propojení,“ komentuje novinář a předseda akademického senátu Václav Moravec kauzu, kterou lze vnímat nejen přes neprůhledné finance, ale i v kontextu pronikání Číny do Česka, o němž mluví bezpečnostní služby.

Doba nejistoty

Zasedání sice začalo v poklidné atmosféře. I děkanka fakulty Alice Němcová Tejkalová vtipkovala, že ji těší, že se tolik novinářů zajímá o vyhlášení tzv. zlatých kurzů - tedy nejlepších kurzů na FSV - a ocenění jejich vyučujících, což byl první bod programu zasedání. Poté ale zvážněla a zopakovala, že o kauze, kterou dnes žije nejen celá fakulta, do odhalení médií vůbec nevěděla - a je jí znepokojená.

Centrum dění je spojeno se Střediskem bezpečnostní politiky (SBP), které původně vzniklo jako součást Centra pro sociální a ekonomickou strategii FSV UK a v jehož čele od samého začátku stál Miloš Balabán, hlavní osoba této kauzy. Posléze středisko přešlo pod Institut politologických studií FSV, kde studentům a studentkám nabízelo své předměty a na univerzitní i fakultní úrovni pořádalo  konference.

V roce 2015 šéf střediska Balabán, finanční ředitelka střediska Mirka Kortusová a univerzitní výzkumníci Jan Ludvík a Libor Stejskal založili soukromou společnost, kterou pojmenovali takřka totožně jako již existující univerzitní zařízení – Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o. A jak zjistilo na konci října Aktuálně.cz, na konto této „paralelní“ soukromé společnosti čínská ambasáda poslala více než milion korun. Akce, jež soukromá společnost čínské ambasádě fakturovala, přitom vyznívaly  podle některých sinologů ve prospěch současného čínského režimu, navíc je na půdě univerzity oficiálně pořádaly školním rozpočtem placené organizace – kromě univerzitního SBP také Česko-čínské centrum. I to založil a vedl právě Miloš Balabán.

Fakulta sociálních věd se podle svého prohlášení o podezření dozvěděla poprvé letos na jaře, kdy jí přišla žádost o poskytnutí informací ohledně finančních zdrojů fakultního Střediska bezpečnostní politiky. Šéf politologického institutu Petr Jüptner, tedy nadřízený SBP, ale na úterním zasedání senátu vysvětloval, že tehdy nenašel žádné důkazy, že by ve středisku docházelo k něčemu nekalému.

“Když jsem se byl podívat na pár jejich konferencí, byli tam často významní lidé jako ministři, zákonodárci nebo bezpečnostní experti. Tehdy to na mě prostě působilo důvěryhodně,” popisoval s tím, že pochybení tehdy vyvracel i sám Balabán a on neviděl důvod, proč mu nevěřit. “Tvrdil mi, že žádné toky z Ruska nebo Číny ve středisku neexistují.”

Jüptner se po podání žádosti o poskytnutí informací dozvěděl také o existenci zmíněné soukromé společnosti, nicméně Balabán ho měl ujistit, že ta pochází z doby, kdy SBP odcházelo z Centra pro sociální a ekonomickou strategii a nebylo jisté, kam se nakonec přesune. “Pan Balabán mi řekl, že soukromá společnost pochází právě z doby této nejistoty a vyloučil, že by prováděla neetické či kontroverzní činnosti. Ani z dokumentů o činnosti střediska, které jsem měl k dispozici, jsem nedovodil nic zavrženíhodného. Tehdy mě nenapadlo, že by se na tom podíleli všichni čtyři kolegové a kolegyně,” dodal Jüptner s tím, že z výzkumného střediska SBP zbylo už jen značně zdiskreditované torzo. Pod novým vedením, které má přijít zvenčí, se ho tak fakulta pokusí reorganizovat.

Do Číny a zpět

Tři ze čtyř spolumajitelů soukromé společnosti SBP už jsou ve výpovědi. “V pondělí jsem se dohodla na rozvázání pracovního poměru s panem Balabánem, paní Kortusovou a panem Stejskalem. Odejdou k 31. lednu 2020. Tento termín byl zvolen s ohledem na čas potřebný k předání grantových projektů, ve kterých jsou zapojeni," prohlásila na zasedání děkanka Němcová Tejkalová. V případě Ludvíka ještě probíhá fakultní šetření, zbytek zaměstnanců střediska pravděpodobně přejde na různé katedry fakulty.

Fakulta musí vyřešit, co se dál stane s granty, které pod hlavičkou Karlovy univerzity výzkumníci ze střediska získali. Jinak by hrozilo, že škola bude peníze vracet. Středisko bezpečnostní politiky má na starosti například bezpečnostní výzkum pro ministerstvo vnitra. Jak popsalo Aktuálně.cz, Miloš Balabán na projekt nazvaný „Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů" dostal podle veřejné databáze grantů od ministerstva 14 milionů korun. Jeho kolega Jan Ludvík má od roku 2017 paradoxně za úkol vymyslet, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi. Spolumajitel Balabánovy firmy na to od ministerstva vnitra dostal grant 4,3 milionu korun.

Na akademickém senátu se také řešil loňský kurz o čínské Nové hedvábné stezce, o němž už dříve Respekt informoval. Tři nejlepší studenti a studentky, které Balabán na základě jejich seminárních prací vybral, totiž v rámci předmětu odjeli za odměnu na osmidenní výlet do Číny, který rovněž platila čínská ambasáda. Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka přitom před podobným chováním Číny několikrát varoval a veřejně popisoval, jak Čína vytipovává vědce a další důležité osoby v Česku, zve je do Číny, snaží se je dostat na svou stranu a získat od nich informace. Děkanka zopakovala, že o návštěvu Číny v rámci kurzu nevěděla a že považuje takové odměny na akademické půdě za nepřijatelné.

Petr Jüptner z politologického institutu naopak na zasedání řekl, že o cestě samotné  informován byl. “Studenti měli vyjet v rámci programu Bridge for the future, globálního projektu čínské vlády na komunikaci se světovou mládeží zajišťující pobyty v Číně pro minimálně 80 studentů z celého světa. Na výjezd neexistovala žádná dohoda s FSV UK, vedení Institutu politologických studií vnímalo dílčí informace o možnosti výjezdů nejlepších studentů jako záležitost česko-čínské spolupráce v rámci Česko-čínského centra UK. Přesnější informace k financování tehdy nemělo,” řekl Jüptner -  nicméně dodal, že finanční propojení s čínskou ambasádou považuje za šílené a toxické.

Komu se dá věřit

A nejde jen o možné propojení s čínskou ambasádou. Pod hlavičkou univerzitního Střediska bezpečnostní politiky totiž probíhaly i pravidelné bezpečnostní konference. A jejich partneři a sponzoři nepřispívali univerzitě, ale platili právě zmíněné soukromé firmě. Jestli její spolumajitelé všechny finanční prostředky následně využili na pořádání univerzitních konferencí, jak od počátku tvrdí Balabán, není zřejmé.

Respekt navíc upozornil, že některé státní firmy na konference přispívaly dokonce přímo zmíněné jednatelce soukromé firmy a finanční manažerce univerzitního střediska Mirce Kortusové. Dvěma státním organizacím, konkrétně Správě železničních a dopravních cest a firmě Čepro, Kortusová naúčtovala na své jméno a na hlavičkovém papíru Karlovy univerzity desítky tisíc. Kolik peněz a odkud soukromá společnost celkem dostala, kolik z nich šlo na univerzitní akce a kdo z nich ve výsledku profitoval, zatím nevíme.

Spolumajitelé rejstříkovému soudu neposlali všechny potřebné dokumenty, ze kterých by tyto skutečnosti šly lépe zjistit. Jak vyplynulo z jednání akademického senátu, děkanka chce po domluvě s Balabánovou soukromou firmou nechat zpracovat renomovanou auditorskou firmu forenzní audit, který by měl finanční toky zmapovat.

Domluva zní, že cokoliv, co se nebude týkat fakultního dění, auditor prohlížet nebude. Balabán a spol. už přislíbili, že budou při prověřování nápomocní. Výsledek auditu by měl být znám do konce letošního roku. Pokud by auditu společnost nakonec nevyhověla, chce vedení fakulty na společnost podat trestní oznámení pro podezření na podvod. Soukromé Středisko bezpečnostní politiky se mezitím po zájmu akademiků i médií stihlo přejmenovat - nyní je k dohledání jako Multilateral Consulting & Analysis.

Na akademickém senátu vyšlo také najevo, že tři ze čtyř spolumajitelů soukromé společnosti SBP, s.r.o. navíc seděli i ve vedení odborů Fakulty sociálních věd. I ty podle informací akademického senátu fungují netransparentně, nezveřejňují o své činnosti žádné informace a  jejich obsazení se podařilo dohledat jen náhodou na starých webových stránkách fakulty. Zda se jedná o aktuální složení vedení, děkanka ani nikdo další z fakulty neví.

”Jsem novinář, který působí v médiu veřejné služby. Jsme pod daleko větší mírou kontroly. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych si založil eseróčko a podnikal a parazitoval třeba na České televizi, " komentoval zjištění pro Aktuálně.cz moderátor ČT Václav Moravec, který na FSV vyučuje na katedře žurnalistiky a zároveň úterní zasedání coby předseda vedl. "Myslím si, že by mělo být běžné, že lidé, kteří jsou na akademické půdě a dostávají granty, dají čestné prohlášení, v jakých orgánech sedí a jaké firmy mají, protože by to velela slušnost. Když veřejnost přestane věřit univerzitám, komu ještě může věřit?”

Balabánova činnost bude mít pravděpodobně dohru i na univerzitní úrovni. Rektor Tomáš Zima se zatím snaží od dění distancovat a tvrdí, že o aktivitách soukromé společnosti neměl žádné informace - a že nemůže mít přehled o všech jedenácti tisících akademických zaměstnancích UK. Nicméně v roce 2015 Zima osobně podpořil nápad na vznik zmíněného Česko-čínského centra - a jako šéfa vybral právě  Balabána.

Navíc akce, na něž takto pracovníci střediska sháněli peníze, probíhaly pod rektorovou záštitou - včetně těch podpořených čínskou ambasádou. NA FSV se volby do akademického senátu budou konat až příští rok. Ale část vyučujících i studentů z jiných fakult, kde se bude volit již na konci listopadu, plánuje vstoupit kampaně se slibem, že v případě úspěchu budou iniciovat odvolání rektora.