Poslanci kvůli sociálním škrtům opět svolají "protivládní" schůzi

Pravicová opozice chce svolat mimořádnou schůzi sněmovny kvůli obavám, že se naplní obavy obcí ohledně krácení peněz a péče v sociální oblasti. Jde o reakci na debatu posledních dnů, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí rozpočítalo obcím letošní dotace na různé sociální programy.

Dotace na sociální práce, z kterých se platí třeba terénní specialisté zajišťující prevenci a pomoc nejohroženějším lidem, se zkrátily vesměs na polovinu. Méně peněz obce a kraje dostaly i v kolonce sociální služby, kam spadají domovy seniorů nebo pečovatelské služby.

Podle Asociace krajů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb chybí na udržení stávající péče letos tři miliardy korun. Pokud se nic nemění, budou nynější zdroje podle poskytovatelů stačit jen do září. První náznaky o přípravě rozpočtu na příští rok navíc signalizují další krácení.

„Je to tak, na základě naší iniciativy se připojí ODS, Piráti, TOP 09 i STAN,“ říká k mimořádné schůzi předseda lidovců Marek Výborný.

Vzhledem k citlivosti tématu je tentokrát pravděpodobné, že se k záměru připojí i další strany. To by znamenalo, že se program nezablokuje, jak se to při podobné opoziční iniciativě stávalo dřív. Naposledy před měsícem, kdy pravice chtěla rozebírat hrozbu zásahů do justice a kritickou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu ohledně nekoncepčního fungování kabinetu.

Ke svolání schůze stačí pětina poslanců, což pravice dá snadno dohromady. Koalice ale může vzápětí schůzi zablokovat tím, že neschválí její program, pro který je už potřeba většina hlasů. Mluvit pak mohou jen šéfové jednotlivých stran a klubů v rámci úvodní debaty, než se o programu začne hlasovat. Zatím se ale zdá, že tentokrát bude debata delší.

„Já se určitě proti mimořádné schůzi nepostavím,“ říká k záměru pravice ministryně práce Jana Maláčová. Podle místopředsedkyně sociálního výboru sněmovny Hany Aulické–Jírovcové (KSČM) schůzi podpoří i komunisté.

Pokud jde o podstatu problému, tedy o dorovnání chybějících peněz, ministryně se teď nechce k ničemu zavazovat. Škrty na sociální práce nemůže podle ní nikdo brát jako překvapení, když byla celá kapitola zkrácena na polovinu už loni při schvalování státního rozpočtu ve sněmovně - a nyní se obce jen dozvídají konkrétní dopady tohoto rozhodnutí.

Na sociální pracovníky nicméně celkově chybí oproti loňsku částka 200 milionů, což není v rozpočtu ministerstva práce tolik - Maláčová tedy slibuje tento problém zkusit ještě nějak vyřešit. Jasno má být v srpnu, nyní podle ministryně nelze nic garantovat, mimo jiné proto, že peníze chybějí i v dalších kolonkách.

Najít řádově miliardy na sociální služby už prý bude úkolem pro celý kabinet. „Rozhoduje vláda v kolegiu. Před několika týdny krajům chyběly čtyři miliardy na silnice a dostaly je, protože za to bojovaly dostatečně silně. Takže musí začít bojovat i za sociální služby,“ podotýká Maláčová. Stejné to podle ní bude s rozpočtem na příští rok, kde by podle prvního rozpisu z ministerstva financí měly být zkráceny na nulu „nemandatorní sociální výdaje“ ministerstva práce - tedy ty, které nejsou a rozdíl od důchodů a dávek dané zákonem.

Tlak na finance souvisí mimo jiné s tím, že vláda v posledních letech rozhodla o nadstandardním růstu důchodů a platů ve státní sféře a zavedla v sociální oblasti novinky, jako je třeba úhrada jízdenek pro důchodce a studenty nebo návrat k výplatě nemocenské už od prvního dne pracovní neschopnosti. Maláčová se navíc dostala pod tlak kvůli slibu zvednout na 300 tisíc rodičovskou, což bude znamenat výdaj navíc v řádu miliard korun.

Poskytovatelé sociálních služeb a zástupci obcí a krajů ale vesměs spoléhají na to, že peníze pro tuto oblast – kde jde o menší částky – se nakonec najdou. A že nynější drama se může nakonec ukázat jen jako umělý problém vytvořený v rámci vnitrovládního boje, za jehož řešení budou buď koaliční politici z hnutí ANO, nebo z ČSSD chtít sbírat uznání.

Mimořádná schůze k financování sociálních věcí už proběhla v březnu. Jejím závěrem bylo usnesení, podle kterého má vláda do konce září předložit „analýzu funkčnosti současného modelu financování sociálních služeb v České republice“ a (bez termínu) novelu příslušné legislativy.

Příští mimořádná schůze se má podle Výborného včlenit do příští řádné schůze, která začíná 28. května.