Ministerstvo zkouší získat vliv na výběr žalobců

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už ví, že skončí – a už také ví kdy. V pátek představila ministryně spravedlnosti Marie Benešová v Poslanecké sněmovně novelu zákona o státním zastupitelství. Jestli projde, bude účinná od začátku roku 2022. Zeman by tak dostal ještě dvouleté přechodné období a musel by odejít z úřadu v roce 2024 (o další funkční období už by se ucházet nemohl). V podobné době – byť zřejmě o něco později – by podle zákona skončili i vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová a vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan.

Je nepochybné, že státní zastupitelství v dalších letech projde velkou personální proměnou. Tedy přesně tím, před čím varují demonstranti na náměstích, kteří se bojí politického ovládnutí justice. Protestující mají strach, že ministryně – z jejich pohledu spojenkyně prezidenta i premiéra – bude chtít vyměnit vedení státního zastupitelství tak, aby znejistělý aparát více zvažoval postup v politicky citlivých případech, nyní především v kauze Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše.

Obavy demonstrantů vycházejí z toho, co předcházelo jmenování Benešové. Předchozí šéf justice Jan Kněžínek, kterého Benešová ve funkci nahradila a jenž do práce žalobců nezasahoval, byl bez slova výtky odejit hned poté, co policie navrhla státnímu zastupitelství obžalovat premiéra Andreje Babiše a jeho rodinné příslušníky z dotačního podvodu při stavbě luxusní farmy Čapí hnízdo. Premiér nazval práci policie a státních zástupců na případu „komplotem“. Kněžínek však nad nimi, především nad nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, držel ochrannou ruku.

Jeho náhradnice Benešová od začátku tvrdí, že vedení veřejné žaloby nechce „kosit“. Faktem je, že k personálním změnám ve vedení státního zastupitelství dojde až dlouho poté, co by měl být Babišův případ dořešen (rozhodne o nich až příští vláda). Po dnešku je nicméně zřejmé, že Benešová má ambici výhledově měnit lidi ve vedení žaloby - a připravuje se k tomu zákonnou cestou. Ministryně namítá, že zákon zavádí prvky, které ve skutečnosti státní zastupitelství posilují. Nově jako dosud nebude možné odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodů, což byl dodnes způsob, jak se politici nepohodlných žalobců zbavovali. Rozhodovat o tom nově má kárný soud.

To je nepochybně posílení nezávislosti, ale zákon má v sobě i prvky, které jdou proti tomu. Jde především o výběrové komise, které budou rozhodovat, kdo se stane nástupcem Zemana, Bradáčové, Ištvana a spol. Právě komise - tak s tím počítal původní návrh zákona exministra Kněžínka - měly vybírat, kdo v různých funkcích povede státní zastupitelství; ve finále pak měl rozhodovat na základě jejich doporučení ministr. Většinu v komisích měli mít zástupci veřejné žaloby: měli disponovat třemi hlasy, ministerstvo spravedlnosti dvěma. Politická moc tak neměla mít navrch, ale návrh Benešové tenhle poměr sil otáčí ve prospěch ministerstva, jež by mělo v budoucnu mít ve výběrových komisích tři lidi. Vláda tak získá převahu nad veřejnou žalobou.

Ze tří komisařů ministerstva mají být dva přímo z řad jeho osazenstva, třetí má pocházet z řad soudců. Kdo jím bude, opět určí ministerstvo spravedlnosti. „Jednak to bude vybírat příští vláda, takže to nebudu vybírat já. A také v tom nevidím problém, soudce je nezávislý, takže by to nemělo vzbuzovat nedůvěru,“ říká Marie Benešová na otázku Respektu, proč její úřad potřebuje získat v komisích většinu. Zároveň odmítá, že by byla změna motivována politickou ambicí oslabit žalobu.

Problém je, že ne všichni soudci jsou tu doopravdy nezávislí. Někteří z nich v minulosti pomáhali politikům ohýbat právo - a je riziko, že budoucí ministr spravedlnosti může lovit právě v těchto vodách. Tedy vybrat si poddajného soudce, který mu pomůže společně s dvěma komisaři ministerstva dosadit do vedení veřejné žaloby poddajného nejvyššího státního zástupce.