Nepřátelé svobody

Proč je zděšení z toho, že Penta koupila dva významné vydavatele tisku a chystá se převzít i 50 procent deníku SME, na Slovensku tak veliké? Protože Slováci mají z Mečiarovy éry v 90. letech velice trpkou zkušenost s ohrožením svobody, na němž se už tehdy podíleli podnikatelé s politickými zájmy. 

Češi tuto zkušenost nemají, proto s tak podivuhodnou lhostejností přijali fakt, že Andrej Babiš koupil klíčovou část tisku a velké rádio. A proto trvalo tak dlouho (a v mnoha případech ještě trvá) i novinářům samým, než pochopili, že pracovat v médiu vlastněném Babišem lze jen za cenu ztráty sebeúcty. (Tady povinně připomínám, že pracuji v týdeníku vlastněným Zdeňkem Bakalou, ale nemíním dále rozvádět, jak nesrovnatelná je to situace.)

Ne, že by to nešlo, a to v zemích, které jsou považovány za svobodné. Maďarský příklad je bohužel už několik let ukázkou toho, že vždy se najde dost novinářů, kteří budou pracovat pro oligarchy nejhoršího typu, nebo i pro stát, který ústy svého premiéra Viktora Orbána odmítá liberální demokracii.

Poprvé mne tento jev velmi překvapil právě na Slovensku v 90. letech: ten velký počet novinářů, kteří se ochotně podíleli na devastaci svobody. Myslet si tedy, že všichni novináři si váží své nezávislosti a raději odejdou, než aby se jí vzdali, je naivní. Ve skutečnosti jsou v menšině.

Jistě, mnozí novináři si namlouvají, že oni pro Babiše nebo Pentu nepíší a jen poctivě dělají svoji práci. Tyto argumenty znám jako vlastní boty – ještě z časů komunismu. V demokracii je to samozřejmě složitější a je v ní mnohem lehčí podlehnout sebeklamu.

Ale nedá se nic dělat: brát výplatu od Babiše nebo Penty je stejným popřením podstaty žurnalismu, jako je třeba popřením podstaty ekologického aktivismu, když se ekologické hnutí nechá financovat ropnou firmou. (Bohužel, to se dnes na Západě dost často děje, jak zhnuseně píše ve své nové knize o globálním oteplování Naomi Kleinová.)

Penta i Babiš jsou totiž nepřátelé svobody. Nekupují média za velké peníze proto, aby pomohli udržet jejich nezávislost. Jejich logika je jednoduchá a vědí, že nemůžou prohrát. Pokud budou jejich média prosperovat, tím lépe, byť to není jejich cílem. Tím je jistota, že korupční systém, jehož jsou v obou zemích spolutvůrci, zůstane neohrožen, neboť „hlídacím psům demokracie“ ulámali zuby.

Pokud jejich média prosperovat nebudou, nevadí, nechají je postupně upadat až k zániku. Pro korupční systémy je totiž zánik významných médií stejně výhodný jako jejich kontrola.  Proto také Babiš a podnikatelé z Penty utrácejí tak velké sumy za koupi médií. Vědí přece, že na této investici nemůžou prodělat.