0:00
0:00
Na zdraví7. 11. 20144 minuty

Noční práce ničí mozek

Vědci jsou si stále jistější, že pohrdání spánkem je novodobým smrtelným hříchem

Minimálně půl hodiny před odchodem do postele si dát digitální půst
Autor: Shutterstock

Zobrazování mozku a měření jeho funkcí je dnes v módě. Občas přitom takové studie hlavně potvrdí to, co lékaři tuší už dávno. I tak mají ale svou cenu – exaktní poznatky mohou dodat vážnost varováním, která jinak vyznívají naprázdno. Tak jako teď.

Tým výzkumníků z univerzit ve Swansea a Toulouse publikoval výzkum, podle nějž dlouhodobá práce na směny významně poškozuje mozek. Kognitivní schopnosti lidí, kteří prožili více než deset let ve střídavém pracovním rytmu s nočními směnami a narušeným spánkem, se zhoršily tak, jako by zestárli o více než šest let.

↓ INZERCE

Dobrá zpráva je, že škoda napáchaná na šedé kůře se dá podle vědců napravit: pokud člověk změní životní rytmus a začne v noci spát, zhruba za pět let se jeho mentální schopnosti vrátí do normálu. Ta špatná zpráva ovšem je, že chodit do postele se slepicemi není v dnešní době vůbec jednoduché.

Smůla taxikářů

Dnešní člověk spí v průměru o hodinu až dvě méně než před šedesáti lety. Což nevypadá jako katastrofa – každý ze svého života dobře víme, že rozdíl mezi šesti a osmi hodinami spánku je sice na kondici znát, ale trocha osobní disciplíny to spraví. Ovšem jen zdánlivě. Vědci bezpečně prokázali, že nedostatek spánku přímo souvisí s celým chumlem civilizačních nemocí – těmi kardiovaskulárními počínaje, cukrovkou, obezitou nebo depresí konče.

Přizpůsobivost našeho organismu vůči nedostatku spánku je přitom mnohem menší, než si myslíme. Naše vnitřní biologické hodiny přesně vědí, kolik času potřebujeme spát. Odchylky tělo toleruje nerado a reaguje sklonem k výše zmíněným potížím – prokázaná souvislost existuje například mezi špatným spánkem zdravotních sestřiček a rakovinou prsu.

Noční směny jsou nejvážnějším narušením spánkového rytmu. Jenže zároveň jde o situaci, kterou lidé zaměstnaní v určitých profesích mohou těžko změnit. Lékaři, taxikáři nebo požárníci v noci do práce občas musí. Narozdíl od kouření nebo pojídání hamburgerů se tahle příčina civilizačních chorob nedá eliminovat, protože non-stop provoz je jedním ze základních principů současné civilizace.

Spánkoví experti mluví o „nejvyšší aroganci“ společnosti vůči základní biologické potřebě - jako letos na jaře profesor Russel Foster z univerzity v Oxfordu. Faktem ale je, že vlády nemají po ruce tolik nástrojů, jak lidi nahnat včas do postele.

Hasiči u požáru, ilustrační foto Autor: HN, Václav Vašků

Dá se regulovat otvírací doba obchodů, hlídat noční klid, chránit či odškodňovat noční profese pomocí pracovního práva nebo podporovat firemní kulturu, která nevyžaduje po zaměstnancích být připravený odpovědět na email ve dvě ráno. Jenže to je tak všechno.

Vypnout včas

Určitě ale existuje prostor pro osvětu, která uvědomělejší povahy aspoň naučí lepší spánkové hygieně. Naše biologické hodiny se vyvíjely za dávných časů, kdy mělo smysl přes den shánět potravu a po soumraku si lehnout a nepřitahovat pozornost hladových šelem. Reagují tedy na světlo - některé jeho vlnové délky dávají mozku signál, že je den a oddalují produkci hormonu melatoninu, který vyvolává spánek, i když už je pozdě večer.

K naší smůle vyzařují právě tyhle vlnové délky v bílé a modré oblasti spektra monitory počítačů, mobilních telefonů a také moderní úsporné žárovky. Organismus řízený starými mechanismy evoluce proto zhlédnutí dalšího dílu Her o trůny vyhodnocuje jako sluneční paprsky a odkládá nástup spánku, přestože je divák unavený jako kotě. Ne náhodou dnes mají problémy s usínáním teenageři, kteří nespouštějí oči z displejů do poslední chvíle.

Jednoduchá hygienická pomůcka zní – minimálně půl hodiny před odchodem do postele si dát digitální půst.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články