Utéct do skal a nechat temnotu, aby se vkrádala do duše

Podzimní dny vybízejí k výletům do přírody a krajina plná pískovcových skal táhnoucí se podél Labe od Děčína až do Drážďan se k tomu zdá jako stvořená. Asi nejnavštěvovanějším místem této rozlehlé oblasti je skalní formace Bastei ležící v její německé části. I v šedivé říjnové odpoledne je plná turistů, kteří na parkovišti vystupují z aut, po železných lávkách stoupají na skalní věže, ze kterých si fotí údolí Labe i pískovcové útvary vyčnívající nad špičky borovic. Poté se přesouvají na klobásu s pivem. Kdo masovému turismu neholduje, může sestoupit dolů do hlubokých roklí a kaňonů porostlých mechem a kapradím, kde je o poznání tišeji. Ale i tady je na značených stezkách překvapivě rušno navzdory tomu, že prší a teploměr ukazuje jen deset stupňů. 

Otázka, co k tomu návštěvníky vede, zní trochu úsměvně – jsme přece v Českosaském Švýcarsku, tedy v jedné z nejpopulárnějších turistických lokalit jak v Česku, tak v Německu. Ale faktem je, že chození do temných skal ještě relativně nedávno nikdo dobrovolně nepodstupoval. V 18. století se něco změnilo. Lidé do zdejších skal začali chodit, dokonce v tom našli takové zalíbení, že v nich vybudovali pěší stezky a hospody s občerstvením. Podobná proměna se ve stejnou dobu odehrála v mnoha koutech Evropy. Výlet do skal, hor nebo temného lesa už nepředstavoval děsivý, ošklivý či prostě nezajímavý zážitek, začal být naopak vyhledávaný. Stal se romantickým. A Českosaské Švýcarsko je ideálním místem k pochopení, jak a proč k téhle proměně došlo. 

Zdejší krajina totiž silně přitahovala představitele romantismu – tedy jakési „apoštoly“ nového vnímání světa a divoké přírody. Většinou to byli umělci anebo filozofové, kteří se do zdejších skal ve jménu nového hnutí vydávali pěšky na dlouhé výlety, poté o nich psali, malovali je, čímž pro ně postupně nadchli i zbytek společnosti. Jedním z nich byl i německý malíř Caspar David Friedrich (1774–1840), kterého krajina na pomezí Saska a Čech inspirovala k vytvoření možná nejznámějšího obrazu této epochy. Momentálně je k vidění v Drážďanech, kde má malíř velkou a mimořádně navštěvovanou výstavu uspořádanou k 250 letům od jeho narození. A nadšené reakce ukazují, že pohled romantiků na svět je i ve 21. století v mnohém aktuální.