Ustoupit komunistům by byl hazard

My bychom vzhůru k nebesům, ale jsme zde komunisty jatí. Tak nějak by se dala skrze motivy básně Jana Nerudy parafrázovat současná situace české armády. Skoro doslovně. Armáda směřuje skutečně do kosmu a místní komunisté drží pod krkem vládu i opozici jasně motivovaným požadavkem škrtnout z rozpočtu ministerstva obrany deset miliard korun. Tou motivací je dát zcela jasně najevo NATO, že nejsme spolehliví, že bude lépe nás nechat být, ať si děláme, co chceme. Tedy to, co komunisté chtějí.

Vyjednávání o rozpočtu je samozřejmě komplikované nejen kvůli daňové úpravě schválené na poslední chvíli, která prudce zvedla schodek. Ale hlavní roli začali hrát komunisté. To samo o sobě je docela drsné vědět. Komunisté, kterým je rozpočet docela ukradený, využili situaci a začali tlačit své spojence z ANO a sociální demokracie k rozhodnutí, které by mohlo být pro tuhle zemi velmi nebezpečné.

Za prvé. Fakt, že je naše západní spojenectví najednou závislé na poloze komunistického palce, je nesrozumitelný i pro zasvěcené západní diplomaty a politiky. Že jsme se nechali do téhle pozice zatlačit, nás posunuje hodně na okraj NATO, a tedy i západní společnosti. Jako by nestačilo, že už tak patříme mezi země, které mají nejnižší alianční „armádní“ rozpočty v přepočtu na hlavu. A že i náčelník Generálního štábu české armády Aleš Opata přiznává, že „jeho“ vojsko je torzem bojeschopnosti.

Za druhé. Mírně, ale přece jen se situace začala v posledních dvou letech měnit k lepšímu. Klasická armáda si mohla dovolit začít vyřazovat sovětské technologie ze sedmdesátých a osmdesátých let, které už měly deset a více let po konci životnosti - a pokud fungovaly, tak jen zásluhou vzájemné „kanibalizace“ součástek. Být okouzlen z nových radarů, děl nebo raket není největším životním potěšením autora těchto řádků. Na druhou stranu by nechtěl připravovat (rešeršovat) a psát tento text pomocí počítačů z osmdesátých let.

Ale zpět k Janu Nerudovi. České armádě se třeba podařil celkem levný, a přitom skvělý kousek. Od počátku tohoto roku funguje v české armádě Satcen. Centrum, které vyhodnocuje satelitní a letecké snímky zeměkoule z hlediska bezpečnosti. Snímky získává od řady světových partnerů včetně firem, které používají komerční satelity. Tohle sice umí hodně soukromých firem, ale česká armáda má zásluhou lukrativního online přístupu k mnoha družicím zřejmě velmi dobrý přehled – a kromě proslulé americké NSA je jako jediná schopná dodávat alianci okamžité analýzy rizik. Kvůli ochraně českého území touto cestou si chce pořídit družici.

Takže je to jako domino. Když armáda přijde o oněch deset miliard korun, nebude moci připravit nákupy zbraní pro klasickou armádu. Nebo se ty nákupy v čase posunou – takže odsunou třeba o tři až pět let nákup kybernetických a kosmických technologií a my budeme stále opožděnější a opožděnější, a tím pádem méně spolehliví a důvěryhodní. Jistě, armádní nákupy v minulém desetiletí nesly spoustu znaků korupce a strategicky nedomyšlených operací, což bychom si samozřejmě měli do budoucna hlídat. Ale je naprosto vyloučeno, aby na debatu o stavu a investicích do české armády měli jakýkoli vliv komunisté. Protože jejich jediný zájem je pryč z NATO.